Pro negurmány toto město doporučím přeskočit, rušné nepěkné město. Krom jídla je tu celkem pěkný královský palác, poklidné místo, kde si odpočinete od stresu uhýbání motorkám. Dál se dá jet na celodenní výlet po hrobkách, co jsou kolem města, výlet je ale busem s davem turistů, nedoporučuji.
|
Královský palác, zdroj: vlastní archiv |
Oblast pod Hue je jedna velká plážová party, nevím, jestli to stojí za to, člověk může jet na Ibizu…Ale nebyli jsme tam, protože tam pršelo.
Více na
http://spejle.blogspot.cz/2016/12/hue.html
Menší útulné město s centrem chráněným UNESCO. V hostelech půjčují kola – nejlepší prostředek, jak se dostat i ze vzdálenějšího hostelu do centra. Centrum bylo hotový kulturní skanzen, ve kterém se čas zastavil v 19. století. Místní veřejný rozhlas pouštěl klasickou hudbu – Vivaldi, Albioni, Bach (skladby na příčnou flétnu), aby dotvořil atmosféru…nicméně tahle kombinace skanzenu, zastaveného času a hudby způsobila spíš hororový pocit dokonalosti od Hitchcocka. Hoi An je známý pro své krejčí, kteří vám ve velmi krátkém čase ušijí na míru cokoliv (nám za 1,5 dne se 3 zkouškami ušili 3 kabáty, 4 košile, 1 šaty na míru, vybírali jsme z katalogů, mají postahovaný celý google, hodně frčí si nechat ušít obleky, pošlou vám to klidně pak do města, odkud poletíte domů, ať to netaháte s sebou, smlouvejte cenu poštovného!). Doporučuju krejčovství - poměr cena/výkon (
Thong Phi, 28 Le Loi Street, např. zimní kabát 70 dolarů, košile 20 dolarů, 50 dolarů šaty). Cca 15 min na kole je vzdálená pláž.
Více na
http://spejle.blogspot.cz/2016/12/hoi-an.html
|
tradiční lodě v Hoi An, zdroj: vlastní archiv |
|
skanzenové město Hoi An, zdroj: vlastní archiv |
Z Hue opět busmo do NP Phong Nha. Národní park je v posledních letech známý objevenými Angličany krasovými jeskyněmi. Je tu jedno prvenství – jeskyně s názvem Hang Son Doong je největší na světě (její největší síň dosahuje pětikilometrové délky, strop se klene v dvousetmetrové výšce a nejvyšší stalagmity tu dosahují až sedmdesáti metrů! (do téhle jeskyně jsou rezervace asi 3 roky dopředu a stojí moc moc peněz). Doporučuju zvolit méně náročnější variantu do
Hang Tien, rezervace měsíc předem u cestovky Oxalis, cca 2,8tis./os. a dohromady 5 hodinový pochod džunglí (skupina max. 8 lidí, helmu a čelovku půjčují). V jeskyni nejsou žádné chodníčky a záchranné zábradlí, trochu jsme se i brodili vodou. Nebo jsou tam i místní turistické jeskyně, kam rezervace netřeba.
|
jeskyně v Phong Nha, zdroj: vlastní archiv |
Okolní krajina kolem jeskyní stojí také za to.
|
krajina v Phong Nha, zdroj: vlastní archiv |
|
Po dešti v Phong Nha, zdroj: vlastní archiv |
Podobný park jako Phong Nha je ještě Ninh Binh, kde se jezdí na lodičkách po řece. Jezdí tam dost místních Vietnamců, my Ninh Binh vynechali, protože v Phong Nha pršelo a spěchali jsme na sever do Ha giang.
Více na
http://spejle.blogspot.cz/2016/12/phong-nha.html
Lepší než jet do Sapy, tam je spousta turistů a místní jsou už prý docela zjištní. Ha Giang…křivolaká úzká silnice vlnící se v převýšení až tisíc metrů. Doporučuju půjčit motorku s převodovkou kvůli převýšení (Yamaha Sirius (stylish edition), za tři dny lze ujet v pohodě přes 300 km trasu Ha giang - Quan ba - Yen minh - Meo vac - Dong van - Yen minh - Ha giang (více na
http://vietnamcoracle.com/ha-giang-extreme-north-motorbike-loop/).
|
tradiční oblečenní na severu včetně nákladu na zádech, zdroj: vlastní archiv |
|
políčka, zdroj: vlastní archiv |
|
cestování jedině na motorce, zdroj: vlastní archiv |
Ha Giang je oblast úplně na severu Vietnamu, blízko hranic s Čínou. Žije v ní mnoho národností, pro antropology a etnology úplný ráj na zemi! Vidíme všechno „live“, opravdu tak pořád žijí = okopávají půdu na příkrých svazích mezi kameny (terasovitá políčka, ale nejen ta!). Mají svůj jazyk, který zněl jako mlaskání a klapání, nosí tradiční oblečení.
Více na
http://spejle.blogspot.cz/2016/12/ha-giang.html
Recenze o Ha long bay (denně mimo sezonu vyplouvá přes 500 lodí s turisty), proto volit dražší, delší variantu zato bez turistů na Bai tu long bay. Jediná cestovka, která tam dělá zájezdy je
Ethnic travel (2 dny se vším všudy = jídlo, transfer z/do Hanoie, výlet lodí, spaní na ostrově, výlet na kole a kajaku, stály 120 dolarů/osoba).
Více na
http://spejle.blogspot.cz/2016/12/bai-tu-long-bay.html
|
turisty neobjevená Bai tu long bay, zdroj: vlastní archiv |
|
na lodi Ethnic travel, zdroj: vlastní archiv |
Celkově Hanoi se nám líbila o dost více než Saigon (Vietnamci mají opačný názor). Staré malé centrum, uličky, ve kterých se neustále ztrácíte, protože mění svůj vzhled během dne – ráno vše zavřené, odpoledne kavárny, pak obchody, večer se zas vše přeskupí, pří. uzavře pro motorky, obchody tak expandují po celé šíři ulice.
Kdo chce pivo, nejlepší volba je poměr cena/výkon/historie značka Bia hoy. Za našeho bratříčkování s Vietnamem je Češi naučili vařit pivo, do teď je to jedno z mála točených piv za 5 tis. dongů (tzn. asi 6Kč/0,4l!) a je to o dost víc pitelnější než všechny ty hajnekeny a hudy. Hlava z toho ráno bolí stejně.
Něco pro etnology a antropology, místní muzeum minorit ve Vietnamu, udává se, že jich je to kolem sta.
|
etnologické muzeum, zdroj: vlastní archiv |
|
centrum Ha noi, zdroj: vlastní archiv |
Ráno kolem tohoto jezera v centru všichni cvičí – od aerobiku přes tango po badminton (a hakisáky).
Více na
http://spejle.blogspot.cz/2016/12/hanoi.html
Moderní smogové město na jihu. Má 10 mil. obyvatel, jezdí v něm přes 10 milionů motorek. Jezdí se z města na tunely z války, dá se do nich dostat jen s hromadným zájezdem. Tunely jsou docela zajímavý, ale je tam s tebou asi 10000 lidí. Místní průvodci mají jistě červenou knížku a vypráví dějiny dost pokrouceně, ostatně jako každé místní muzeum války a co jich po Vietnamu je…Nicméně zážitek si projít tunelem, kde se schovávali partyzáni, vlhkost víc jak 100%, pomalu lezete po 4 a je tam tma, po sto metrech „chůze“ je člověk úplně vyřízený.
Více na
http://spejle.blogspot.cz/2016/12/saigon.html
|
průvodce v tunelech, zdroj: vlastní archiv |
Kam pokračovat?
Tipy a triky pro cestovatele
odkaz zde
Článek v Kulturních studiích aneb rádoby výzkumnický pohled
odkaz zde
Více
fotek zde (velký díky Danovi za výběr)