Friday, March 30, 2018

Fejká na Löfflerovi

Jen velmi krátký příspěvek o včerejší impresi z Meetfactory, kde se konal předzávěrečný koncert festivalu Spectaculare. Festival má za sebou již několik ročníku, většinou obrazím několik koncertů, letos bohužel jen dva. 
Díky tomuto festivalu jsem objevila perlu Nilse Frahma, Jona Hopkinse, Hauschku, možná i Poppy Ackroyd. Letos jsem zašla na Grandbrothers, velmi zajímavý zážitek, elektronika byla napojená na piáno a co jste nastavili v notebooku, to se převedlo dráty do piána, kde to udělalo konkrétní zvuk. Koncert se konal v prostoru Hlaholu, krásný sál! 

Ale zpět k Meetfactory...po náročném dnu zakončeném 3 cvičeními téměř vkuse vedenými, jsem se rovnou z katedry vydala na desátou večerní na Lihovar. Trochu zklamaná, že Christian Löffler hraje až od 1:00...Ale tak poslechnu i Dj před ním. Načasováno jsem měla úplně akorát na Fejká, díky kterému jsem pocítila, což už dlouho ne. Zavřené oči, lehké vlnění se v rytmu, úplně prázdná hlava, hudba prostupovala mnou a já celou M/F. Další Dj Aparde už takový pocit bohužel nevyvolal. Před očekávaným Löfflerem si dal 30 min ještě Josef Sedloň, ze kterého čišila radost. Pak pěkně do mikrofonu dodal, že má radost, že jsme se v M/F sešlo tolik citlivých duší na tuhle citlivou elektroniku. Přišlo mi to komické, zrovna den jsem od Tomáše Turka četla článek o Josefovi, kde o sobě Josef řekl: "Taky mi došlo, že vůbec nejsem pankáč, ale romantik, snílek, a k tomu se elektronická hudba hodila lépe,“:) Löffler začal skvěle, bohužel sil ubývalo a set do 2:30 jsem opravdu nedala a odešla v půlce. Měla jsem radost, že i v M/F může být dobrý zvuk, Löffler v Akropoli i na Colours stál fakt zaprd, zpěv zpěvačky, který je dost stěžejní, jinak z té hudby zbude obyčejná nudná tucárna, nebyl téměř slyšet a citlivost se vytratila ta tam. 

Zajímavá byla skladba lidí. Krom hipsterů, kteří se tam přišli jen ukázat, tam byli i ti megahipstři ala Dj Ventolin...nicméně se nachomýtli i lidi ala Roxy z liquid dnb, odkopali se oblečením jako na běhání a naprosto nemožným tancem (jako běhání a divným zvláštním rukou), no a pak tam byl dokonce jeden pán v batikovaném tričku, pořád si chodil pro pivo (vždy do mě žďuchnul), v jednu chvíli si i tričko sundal, udělalo se mi trochu nevolno, protože pán měl nadváhu. Zajímavý byl i věkový rozptyl, od náctiletých až po věk Josefa, se nevídá...a ani jsem nečekala na takové hudbě! Koncertová klasika - procházející lidi vždy kolem mě, líbající se páry pouze v mém zorném úhlu,...a pak novinka, spousta gayů, ti mi nic nedělali...kupodivu :)) 

Fotky nemám, fotil Jan Kuča, tak příspěvek brzy o jeho výsledky aktualizuju.