Již brzy uvidíte...

Příspěvek bude brzy...doufám, je toho tolik, zas vás zahltím, snad prozatím jen něco tématického k mému studiu...

http://www.businessinsider.com/the-illustrated-guide-to-a-phd-2012-3

Takže dobrý den!

Pokračujééééééééém v krasojízdě!

zdroj: moje fotka, komu jinýmu se tak klepou ruce!

Kampak já se vypravím, nejdřív glóbus zastavím!

Prohlížím si fotky z víkendu stráveného převážně s Ančou a úplně jsem se zhrozila, že tam mám fůru fotek z Ostravy a žádnej příspěvek! Aspoň bude zredukovanej o spoustu dalších podnětů, které jsem zapomněla. 

Minulý pátek jsem jela jako správný obrážeč konferenčních rautů na konferenci Industriálních stop - 25 let po té. Už jsem byla přihlášená mezi skoro prvníma někdy v červenci, prý jsem snad jako první zaplatila účastnický poplatek:)) Docela jsem se těšila, anotace zněla skvěle, "využitelnost industriálních objektů a jejich financování". Po prvním nástřelu programu ovšem příspěvky moc nekorespondovaly s mojí původní představou, nicméně už jsem měla dlouho vymyšlený výlet a vyrazila jsem, přeci jen vidina toho dobrého rautu...a navíc místo konference bylo v Dolních Vítkovicích, kde jsem ostuda ještě nebyla. Jako správný lenoch se mi nechtělo jet v 5 ráno z Prahy, jela jsem o den dřív a navštívila ještě Natku, která tam sestavuje další výstavní dětské prostory (po U6 nový svět vědy a techniky). Z návštěvy jsem měla radost, hlavně jsem viděla nového přírůstka "malou Naty" - Hynka:) 

Konference začala parádní snídaní, ty koláče! Následovalo 15 min představování různých zástupců ministerstev, náměstci ani ministři nedorazili, jelikož byla konference den po česko-čínském obchodním večerním rautu (nad kterým dozorovala Anča, haha). Za mým místem seděla maďarská delegace, které bylo přímo tlumočeno, takže jsem měla dobrý česko-maďarský stereo. Utekla jsem tedy na soukromou prohlídku nového dětského prostoru, takových nápadů co tam mají! Vždycky úplně koukám, co lidi nevymyslí a jak mám nízkej stro, o to víc si to pak užiju:) 

Otvíračka 26. 9., sympatické datum! 

Návrat na obídek, roastbeef  byl výbornej...koláč, kafe, ...:) Odpolední zajímavý blog, ale ještě jsem dostala další soukromou prohlídku U6, kde mi spadla brada, co všechno zas nevymysleli a jak je to i s podzemním prostorem ohromný a důmyslný! 

Jsem se trochu zdržela a přišla o asi jedinou přednášku, který bych rozuměla (sociologie venkova jihočeské uni!) Achjo...zase by se hodilo se rozpůlit. V rámci konference byly ještě prohlídky na Vysokou pec a Gongu. Bohužel nezačaly na čas a tak moje prohlídka Vysoké pece skončila pod pecí, protože už jsem musela běžet na vlak směr Praha. 

Je tedy víc než jasné, že do Ostravy musím jet znova, nejen do Dolních Vítkovic na všechny ty dětský atrakce a pece, ale taky nevynechat důl Michal a Landek, opravené Trojhalí a nové centrum Karolína. Akorát se obávám, že to vyjde až nejdřív na jaro...aspoň se budu víc těšit.

samofoto, jinak zdroj fotek - všechno moje!

Radio 1 Silent Port aneb párty snů

Včera jsem se protancovala a proskákala nocí až do rána, divím se, že to tak rychle uteklo. Geniální akce s názvem Silent Port Radia 1 na principu silent disco party se konala na lodi bří Formanů Tajemství kotvící na Náplavce. 

Princip je jednoduchý, dostanete sluchátka se 2 kanály, na každém hraje současně jiný Dj a vy si ladíte, co se vám zrovna líbí a když nechcete poslouchat, tak si jen sundáte sluchátka a nemusíte překřikovat hudbu a v klidu si povídáte. Pozorovat tanec bez sluchátek je taky bezva, kvůli 2 kanálům se lidi hýbou v jiném rytmu a občas je možné poznat, kdo poslouchá který kanál.

Kdo hrál? Dj Radia 1 a proti nim členové různých kapel...třeba Mardoša, nebo Floex :) Kdo z Radia 1 nehrál, tak tam stejně byl, takový malý teambuilding :)) Mardošu jsem potkala cestou na wc, BLN pak ve frontě na kabinku :) Všechny ostatní v sále...jsem zas byla vyculená na celý kolo, chjo...velká puberta :D

Začátek Dan Walterstein dnb, zakončení touhle Lou remix peckou , následoval Pierre s Floexem, hráli hodně podobné věci co do stylu (Hopkins a tak), takže jste ani nepoznali, kdo má jakou stanici, prozradila to jen některá sluchátka, protože svítila různou barvou dle kanálu. Jenže pak to přišlo Jerry x Mardoša...Jerry hned naladil touhle Moderatovou peckou (nemohla jsem uvěřit, že mám konečně prostor na nějaký pohyb, na koncertech Moderata jsem byla jak sardinka a byla jsem ráda, že se mám prostor nadechnout!), do toho Mardoša exceloval nějakou jinou parádní taneční věcí, na to Jerry zahrál Unkle Reign a Mardoša Arcade fire Reflektor? Jako vážně? Obě písničky zbožňuju a nikde je nehrajou, takže na ně tancuju doma? áááh! Pak to jelo dál, Django Django Default, Pitipitipa (hádejte 3x kdo to asi zahrál,..), Dandy Warhols :), Mardoša valil jednu pecku za druhou, dost lidí ho mělo nalazeno, ale Jerry nezaspal a zahrál remix Bastie Boys, a pak Olive remix z toho legendárního !!!brácha!!!! CD Sprite, který mě doprovází už od mala?!ááááááá! Byla jsem u vytržení...hrozně (a možná jsem to jednou zazpívala) se mi chtělo zpívat nahlas..."I would have loved you, So much more ", zpěv je fakt smrtelnej, protože se neslyšíte, ale ostatní bez sluchátek dost zřetelně ano :D 

A pak už se připravila BLN, měla trochu problémy se zapojením gramců, ale pak už pěkně hrála a my s Klárou pomalu odpluly šťastné domů.

Takže stejně jako po Suede, pocit absolutního štěstí, málo lidí, člověk si šteloval hlasitost, jak potřeboval a přepínal, když ho něco nebavilo. Co je vtipný, jak lidi dávají najevo, co se jim líbí - hodně dupou a pak křičí :) Brzy na hithitu očekávajte sbírku, abych mohla koupit nádraží Vyšehrad a rozjet tam silent disco akce a hrát konečně něco normálního!! 

Jediný, co je fakt blbý, tak je velikost sluchátek, jsou dost velký, takže při mých tanečně skákacích kreacích padají z hlavy...potřebovala bych moje Mashally, co mi po delším poslechu trochu stlačují hlavu ze stran, ale zas nepadají :) Ale to jen tak naokraj ;)

No a dneska jsem zas vyplesklá...ráno jsem do emailu pani napsala, že mě mrzí, že se může účastnit konference...místo nemůže...haha, super překlep :D no nic...

Pohoda podruhé!

Po roce šťastný návrat do Trenčína, konečně na celé 3 dny s milým a váženým a vůbec nejlepším doprovodem Kláry bohužel bez Míši...

Letos jsem neměla 2 nutně slyšitelné kapely jako minulý rok (Atoms for Peace a Django Django)...jasně, těšila jsem se na Moderat, který jsem sice slyšela v Arše, ale ten koncert jsem raději vytěsnila z hlavy.

Do Trenčína jsme dojely na letiště ještě před otvíračkou, byla krásně vidět úplně prázdná a čistá stanová plocha. Ubytko u poklidných sousedů z levé strany, ovšem z těch dalších dvou už se to nedá tak říct, takže náš spánek byl spíš přerušovaná mdloba.

fronta do areálu

Vyjmenovávat všechny kapely se všema zážitkama, to by byl pořádný román, celkový výčet kapel bude dole...snad jen k těm nejsilnějším zážitkům. 

Festival mi odstartovala kapela The Finally, česká kapela ze Šumperka, které v Pze na začátku turné z auta ukradl někdo nástroje. Na Pohodu byli vysláni rádiem Wave ještě s Aid Kid. Obě kapely jsem slyšela a paráda! (a hlavně zpěvák finally je trochu kříženej s bublajsem a edwardem nortonem...ale to jen tak na okraj;))
Čtvrteční večer patřil ovšem dvou hodinovým Kraftwerk. Kraftwerk jsem neznala...teda název jó!, i co za styl hrají, ale to bylo asi tak všechno...první písnička Robot..., pak další, pak Model, pak Computer Liebe, pak Autobahn, ...při  písničce Model mi došlo, že je znám, že to jsou přeci ty písničky Balanescu Quartet! Jak liška "bystrouška" si myslela, že to jsou jejich písničky a oni to přehraní Kraftwerk do smyčců, musela jsem se nahlas smát! Celkově nevšední zážitek - koncert s 3D brýlema, to se hned tak nevidí!

Kraftwerk

Další zážitek byl na Moderat, ovšem ne ani tak z hudby jako ze všeho ostatního...opět v tom špatném slova smyslu. Sice jsem tentokrát na svém těle necítila tolik obtisknutých zadků a předků jako v Arše, ale těsno bylo. Navíc jsem si šlehla před koncertem antibiotikum, kterýmu se evidentně chtělo ven + mohutný člověk, který stál přede mnou, se rozhodl pro originální taneční kreaci "couvání" + založení si rukou za hlavu (aneb loktem do hlavy je to taky paráda), moje nej Rusty nails tedy stála za nic, teda za vybrující orgány díky špatnému ozvučení. Jelikož jsem stejně chtěla v půlce odejít na českou vycházející hvězdu Manon Meurt, rozhodla jsem se prodrat ven již po druhé písničce a zbytek koncertu pozorovat zpovzdálí. To se vyplatilo, světelný efekty umocnil stan a ozvučení po straně bylo taky lepší. Manon meurt jsem stihla konec jedné písničky, pak si bubeník protrhl buben, slepil ho sice izolepou, odehrál jednu písničku, ale nedalo se hrát, takže zase přeběh zpět na končící Moderat. V závěru koncertu mě asi chtěl balit nějaký chlapec (byla tma už, tak asi proto) a jak začít diskusi s holkou na fesťáku: "prosím tě, nevíš, co je to za kapelu?" :DDD A jak řekla Klára, no doufám, že už ses s ním dál nebavila...Moderat byl totiž jeden z hlavních headlinerů Pohody :DD  Ale já mu to prozradila...a to je celý, žádný jiný kontakt s cizími už nebyl, teda pokud nepočítám, že nás s Klárou v sobotu dopoledne oslovil jeden strašně opilej kluk...asi to bylo tím, že jsem měla tričko tatabojs a Klára si zapomněla vzít rukáv s falešným tetováním :D

míčovky

Nicméně večer po Moderat pokračoval v dalším pronásledovacím duchu, na koncertu Ohm Square bylo volno...s Klárou se k nám postavila skupinka, co tančila se světelnýma mečema, nechtěla jsem být propíchnutá, tak jsem poodstoupila a oni za mnou...-> přesun -> k tomu mohutnýmu člověku, co stál přede mnou na moderat a couval do mě a já ho za to strkala...jeho výraz byl hodně nenávistný...Klára málem umřela smíchy, když viděla, kam jsem se zas postavila -> přesun -> přede mnou stál asi 2,5m kluk, který z ničeho nic do mě začal couvat...jsem hbitě uhnula a předešla ho...on se prý pak přiblížil ke mně a chtěl mě obejmout zezadu, což naštěstí neudělal, protože už jsem byla tak vyschízovaná, že bych překřičela leknutím i přezvučenou kapelu. Pokus o spánek cca od 3h ráno...do pěti ráno to byla přerušovaná mdloba zimou a řevem, ale aspoň jsem vstala na vítání slunce parádní elektronikou...

takže dobré ráno!

Zato silný hudební zážitek mi zprostředkoval Agon orchestra, naprosto nezklamal, stejně tak jako duchařská fotografka s kelímkem vpředu. Nicméně už jsem cítila v kostech, že potřebuju nějakej pořádně fanaticky fanynkovskej koncert (něco jako dřívější TB)...a tušila jsem, jaký by mi to mohl vyplnit...SUEDE. Už z fotek z Lucerny jsem si říkala...hm...:) Posilněna jedním pivem (a kapkou havany) jsem se postavila celkej dopředu a během koncertu se protancovávala na taková místa, abych jasně viděla celou stage, na které řádil zpěvák Brett! Nevim, co to mám za idoly (ročníky roku raz dva, vyléčený feťáky a ještě asi gaye..) nicméně na konci koncertu jsem zjistila, že si celou dobu držím ruku na hrudníku, mám ten svůj fanatický výraz absolutního štěstí a děsně to prožívám, lidi kolem sebe jsem vůbec nevnímala...museli mít asi radost, když jsem se prodírala k pódiu, když si lehl do první řady diváků...ani ne metr mě dělil od toho, se ho dotknout! :D A u těch pomalejch písniček klečel! Co vám budu povídat...balil mě! :D Ale já nevděčnice jsem nevydržela na přídavek a běžela na Goldfrapp, která byla taky dokonalá, hudba, světla, zvuk, všechno...takže po koncertu už šla vyřízená spát, protože už jsem na nic neměla náladu.

nojo, prtsc z fmz :)) (http://www.fullmoonzine.cz/galerie/suede-teleman-16-11-2013-lucerna-praha)

Krom hudebních orgasmů došlo i na ty gastronomické, první bych zmínila Kláry dokonalé kontinentální snídaně (zařídila i Karla Gotta:D),

snídaně s gottem

pak tu výbornou půlnoční teplou koblihu s pravou čokoládou uvnitř.. Taky jsem byla na tanečním workshopu a po něm se neopíjela žalem, že jsem nebyla vybraná na pódium k Tomáši Yorků. Dokonce to nebyl ani párový tanec, takže super, bylo dobrý se držet dál od kluků, protože šli vždycky opačně a všechny pošlapali :)) Klip byl na Correspondents a přesně takhle jsme taky tančili do kruhu, myslím, že moje fotky mluví za vše a video taky :DD už se těším, až to naučím dětičky na přípravce!

slepičí tanec, haha

Účastnily jsme se i diskusních programů...v pátek dopoledne už od desíti čile moderoval Zub diskusi na téma kultura, veřejný prostor,...trendy věci :)) Pokračovala diskuse "najdi svůj dream job", ze kterého jsem si odnesla "kašlete na peníze, peníze si najdou vás"...tak budu za sebou házet drobečky kudy chodím :D

No a pak další atrakce jako Curaprox stan, zaplavat si v suchém bazénu, půjčení bruslí v roller discu, nebo čekání na kolektivní pouštění balonků od garnieru (to jsem nevydržela :D)...

bazén na sucho

Jinak Bono ani Dave Gahan nedorazili, tak aspoň fotka s Nickem, i když o mě dvakrát nestál...a s Tomášem jsem se trochu pohádala...

Nick, Nick, Nick...

Výčep kapel (co odkaz, to písnička;): The Finally, Tame Impala, Kraftwerk (přehrané smyčce), Juana Molina (ze který jsem hned odešla, zpívala španělsky a já tu španělštinu po tom "bezva" ročním výletu v sevillákově furt nedávám), Mr. Scruff, Aid Kid, Agon Orchestra (!!!), When Saints Go Machine (skvělí!), Moderat, Manon Meurt, Ohm Square, Brandt Brauer Frick Ensemble, konec Modeselector, East India Youth (objev festivalu!), chvilku B-Complex, Vložte Kočku, Rebeka (objev festivalu!), Mount Kimbie (fakt dobří!), Mogwai, Afghan Whigs, Tune-Yards (budou na podzim v Praze), Suede (bylo už napsáno víc než dost), Goldfrapp, kousíček Seward.

Tak tedy za rok zas? Víc fotek ZDE

titul z hnoje už mi nikdo neodpáře!

KV_14_prasátkový ročník bez filmu

Letos Vary s holkama nevyšly. Naštěstí se objevila bratříčkova last minute nabídka, zajet do Varů na den, nasát atmosféru, dát si oplatky, možná film...Nakonec se z nápadu stal rodinný výlet, na který bylo si půjčit Súvéčko (ne Škoda:D), aby se nás tam těch 5 velkých (hubených) osob vešlo :) Plán byl jasný, zajet nejprve do Ostrova nad Ohří do Zámečku, kde byla výstava plakátů Film poster is not dead, aneb ne všechny filmový plakáty musí být s hlavním hrdinou v popředí, ale co takhle tam zapracovat nějaký design...byl trochu problém udržet Dana, aby plakáty ze zdí nestrhal a nezačal do nich dělat poznámky, co se má kam posunout, kde se má změnit typografie a co může přijít rovnou na otop. Zámek v Ostrově dostával novou fasádu, tak jsem nastudovala, jaký fondy to proplatily a vyfotila zedníky v akci, kteří tam jistě dávali to správné složení omítky...Nejvíc fotek si vysloužili ovšem místní čápi, nejvíc focená atrakce. Pak "rychlý" přesun (trochu bloudění) do lázní Kyselka, ve kterých bylo zrušené oplocení, aby se (ne)místní nadšenci ruin mohli "kochat" a tím byla větší šance přistání nějaké (další) částky na všude inzerovaném bankovním účtu, tomu říkám strategie a zapojení společnosti do dění! 

Jaký to záškodník! A na fb budeš taky, řezat jí nebudu!

Jsem zvědavá, jak to dopadne, záchranné práce už probíhají a snaží se budovy zabezpečit...zajímalo by mě, když použil Mattoni stavební materiál, který byl nevhodný k vlhkému prostředí, levný a areál byl vůbec rychlokvaška, jestli se půjde i tou samou cestou nyní v zájmu materiálového zachování. 

"Vstup na mraveniště zakázán", jo, podlezla jsem to, ale pak se držela stejně u tý pásky :))

Umírajíc hlady rychlý přesun do nedaleké vyhlášené vodácké hospody, do který se vždycky těším na plněný bramborový knedlíky, když kolem pádlujem. Měli je:) No a pak už hurááá do Varů.

Ve Varech po poledni, teploty přes 30 stupňů, ale to vůbec nevadilo, protože nás čekalo spousta restů - fotka s/na Trůnem/ně, koupání, oplatky, palačinky, Goethova vyhlídka, Pupp, hlavní pramen, koupě nové výbavy nádobí (toho střídmého a minimalistického :DDD), ... 

speciálně pro Káťu!

První tedy trůn, čekačka asi jen 15 min (v Bulharsku se prý stálo hodiny) na fotky s trůnem, na kterém vás vyfotili a rovnou vyvolali fotku, procházka po kolonádě, fotky s Jů a Hele u ČT stanu, natočení minerálky (ano, skoro jsem se opařila), zjištění, že už ve Varech nejezdí audiny, ale bmwčka, Goethovu vyhlídku jsme vzdali kvůli vedru, vyhrál to ležink v parku pod Thermalem. Od místního strešního bazénu hrála naprosto neskutečně příšerná hudba (remix lambády, jako vážně v týhle době?), podle bráchy twitteru dávají prý na hotelové recepci radu hostům, kteří si na hudbu stěžují, že chtějí spát, ať si strčí hlavu pod peřinu :D Rada nad zlato :D Po hodinovém odpočinku, kdy většina skupiny usnula a já pozorovala houpající se děti na místním stromě (nechápu, že ty větve nepraskly), jsme šli ulovit oplatky a palačinky. 

Remix lambády? to jsem vždycky chtěla slyšet! aneb sevillákov se vrací!

Já pak zkontrolovala ještě místní roky rozpadající se dům na Masarykově třídě, už se opravuje...schválně, jestli z něj bude taky obchoďák jako z bývalé spořitelny a pozdějšího působiště Aeroportu.

Ono to není moc vidět, ale dole ve Sparkasse jsou úplně šílený světélkující obchody.

Což mi připomíná, že jsem ve Varech potkala Sedloně z R1 :)) a máma pak viděla zpěváka kapely Scooter :DD, následně našla, že měl ten den v Lokti koncert :DDD 

Závěr výletu koupačka ve festivalovém městečku, a pak už abfahr nach hause a natření spálených ramen.

KV 2014? Všude byla spousta lidí, hloučky pištících holek s festival pasama a řešení, na jaký film stíhají vystát frontu a hlavně KDY půjdou jíst, mi připomnělo mé minulé ročníky...tak holky jako, příští rok! :)

prasátka v akci

ZBYTEK FOTEK ZDE

PRVNÍ ČLÁNEK NA SVĚTĚ! SVĚTE DIV SE!

A je to tady, můj první článek na světě, kdo byl línej si přečíst mojí diplonku, vím, že vás tolik nebylo, tak má možnost si přečíst výtah!!! PS: KRATŠÍ UŽ TO NEBUDE! ;) :))

na: http://kulturnistudia.cz/priciny-a-dopady-pracovni-migrace-v-uzbekistanu/

A i když to číst nebudete, udělejte mi tam prosím aspoň proklik kvůli návštěvnosti :)) dík :) něco pak upeču jako poděkování :)

Takhle jsem vypadala, když jsem to dopsala :)

Moderátorka, kobylky, špalety, narozeniny, DekkaDancers, NIN a Uzbekistán

Jo, žiju, typická výmluva "nestíhám" tentokrát neproběhne, protože prázdninuju od minulého týdne a jsem v úsporném režimu. Nicméně jsem si řekla, že bych si tady zase mohla trochu vytáhnout triko a poklepat si na ramena (ano, obě!), co se mi zase povedlo:)) 

Začala bych asi konferencí MámeVybráno, kde jsem již podruhé brigádničila...tzn. skládání desek s programy a letáky, příprava visaček pro návštěvníky, atd. V den D ráno přijdu a říkám panu řídícímu, že cokoliv bude potřebovat, tak ať pískne, že tam budu hned. On na to, že bych to mohla odmoderovat tu konferenci, brala jsem to jako vtip, ostatní se taky smáli...nojo, jenže on to myslel fakt vážně. Já se ráda vyžívám v prezentacích a poučování, taková lehká kompenzace za tancování, nicméně sdělit mi takovou věc 10min před ppt, to ty kontrolní vtípky pro posluchače, které mi ověřují, jestli ještě poslouchají, nebo už dávno spí, hned v hlavě nenaskočí. Pan řídící mi slíbil, že teda nebudu muset moderovat, ale že mi to jen vysvětlí, co by to jako mohlo být, ukázal mi program, kde bylo nutné přečíst jméno prezentujícího a název přednášky, pak jen spustit ppt v pc...jsem si to četla a zeptala se, jestli mám číst i jejich tituly...haha, to bylo rychlý přemluvení. Nicméně jsem si mohla poslechnout zajímavý přednášky...třeba tu o adoptování hrobů, pán byl moc vtipnej, udělal v ppt takové komické koláže (pro slabší povahy asi nevtipné), trochu sice uspával, ale vtípek měl taky připravenej, kdy řekl, že jednou se stala chyba a hrob E. Zátopka byl jinýho než toho běžce, takže lidi brečeli na špatným hrobě, hahaha. Závěrečný raut jsem lehce vypomohla připravit, po předání cen se nahrnuli návštěvníci a během 5ti minut jsem sklízela úplně prázdné mísy, takovej kobylčí nálet jsem dlouho neviděla...sama jsem to nestihla, tak to opět zachránilo víno nalačno.

sedím tam vpravo u kompu

S konferencema se roztrhl pytel, před měsícem jsem byla na jiný v NTK v Dejvicích. Vstupný bylo šílený, naštěstí pro studenty byla velmi výrazná sleva...sice razítko na studijním mě stálo hodinový nervy na Suchdole, ale dobrý vyplatilo se :D Na první coffee break jsem se ke stolům s občerstvením zpozdila asi o 30 vteřin a nezbylo nic...ani prťavej koláček. Děsný. Na zaplacený oběd jsem raději nešla, bála jsem se, že by mi tu mojí porci snědl i s talířem. 

Další povedená akce byla výměna oken, aneb plníme plán na 200 %, ale hlavně se nepředřít. Akcička začala ve středu, takže v úterý večer po taniny a přídavku Houpacích koňů v Neustadtu rychle domů a zabalit/obalit povrchy igelitama. Oknaři měli dorazit už v 7 ráno, tak přišli v 11h. Zkusila jsem na pány vtípek, že se mají jako zouvat, ten jeden to ale nepochopil, tak mi odvětil, jestli se nechci proletět z okna...haha...ale ten můj byl lepší :D S úlekem zjistili, že máme špaletový okna, nikdo s tím nepočítal, ani ten pán, co nám to tu před měsícem šel přeměřovat asi zapomněl, že jsou špaletový. Vytrhali je, vypadalo pár volných cihel ven na chodník, což z toho téměř posledního patra je docela vejška, štěstí, že tam nikdo nešel, jedno auto to minulo. Pak už se jen čekalo na nová okna, těsnící pěny, štukování, malování. Ve středu mi bylo sděleno, že v pátek dopoledne se bude malovat...ano, malovalo se v pondělí. Samozřejmě jsem byla přítomná v bytě (dělali 3 byty najednou, takže u nás pořád někdo nebyl), takže jsem si připomněla velmi prašnou rekonstrukci kolejního suchdolského suterénu, ze kterého mám vypěstovanou alergii v očích. Je to už asi 2 týdny, co to máme hotový, ale stále nám chybí parapety. Už jsem vybalila věci z kufru, umyla úplně celej byt, tak se těším, až zase někdo přijde a nezuje se :D

autor: já

autor: já

Pak byla taky narozeninová smršť, moji oba synovci a maminka. Malej synovec ode mě dostal profi kartáček na zuby ve tvaru krokodýla s profi jahodovou pastou...jo, určitě to ocenil a má mě moc rád :DD Maminka dostala prodloužený víkend ve Slavonicích se svými budoucnostmi národa (rozuměj mě a bráchu), a pak přelet Cesnou nad sice ne kukaččním, ale krkonošsko-českorajským hnízdem. Oslava byla velkolepá u tety a strejdy ve Strašnicích, slavily se ještě sestřenky narozeniny a já si vůbec ne sobecky připomněla svoje únorový státnice :D

sice jsem ho nepekla, ale dělala jsem skořicový šneky

A co se týče kultury, snažím se to neflákat. Viděla jsem v Arše 420people a Off project, 420people dobrý, už jsem ten jejich kousek Reen viděla kdysi, ale pak to přišlo, improvizace 2 tanečnic a jednoho chlapíka. Nápad zajímavý, kdy byla úplná tma a oni si rozsvěceli světla, kam se zrovna přesunuli...ale pak už to bylo takový trochu stejný...a ten pán...ten choreograf...já nevim, ale moc nedávám, když má někdo místo nártu hokejku! ááh! No a pak po představení si vzal do ruky mikrofon a nechtěl se ho vzdát za žádnou cenu...lidi odcházeli, ale my jsme s Anežkou chtěly slyšet aspoň jednu písničku od Please the trees, což se nám sice povedlo, ale byly jsme tak vyčerpané, že jsme po druhý písničce odešly. 

Pak jsem byla 2x v Národním...kupodivu NE na Čarodějovým učňovi, ale na DekkaDancers s Caveem a Sóle pro tři. Teď začínají divadelní prázdniny, vůbec nevím, jak to do září vydržím!

FB zdroj, autor: Jan Taimr

V neděli si pak poslintala šaty ve Stromovce na TátaFestu u TataBojs, pár dní na to v novým geniálním prostoru Fora Karlín na Nine Inch Nails. Kdo se tam chystá na koncert, nebo jen tak, rozhodně doporučuju. 

google obrázky

NIN byli taky skvělí, i když mi nezahráli moje nej...Ocenila jsem skvělej zvuk a ty nápaditý světla! Měli je nad sebou a vypadalo to, jako kdyby se tím světlem sprchovali (oblečeni - fotku proto nemám)! Na koncertu bylo výrazně více pánu, kérky, kožený věci a řetězy nic neobvyklého, ještě že jsme se ségrou vyškolený depešačky a aspoň ty černý trika si vzaly :D A kdyby nebylo takový vedro, tak jsem měla i koženou bundu, co věnovala máma :D

možná to ani není z Prahy

A co mě čeká a nemine...práce v neziskovce z jednoho dne na přímo dva začíná v září. Kdybyste věděli o nějakém polovičním úvazku, tak mi prosím napište. Zatím si hraju přes prázdniny na call-centrum, kdybych někomu volala a ptala se ho na vzdělávání ve firmě, tak mě prosím neposílejte do háje hrubě, stačí mi to říct normálně (něco jako nemám zájem), nikoho nepřemlouvám. Ve zbylém volnu mě čeká již dvouletý strašák a to ve formě kapitolky do budoucí knihy o Uzbekistánu o způsobu obživy, takže ne tolik migrace, ale trocha zemědělství...Ale očekávám v nejbližších dnech článeček o migraci, co by mi měl vyjít v časopisu Kulturní studia, to tady dám vědět, aby to mělo aspoň nějaký prokliky :DD 

Prázdninová kultura - Arcade Fire mi v Drážďanech utekli:(, ale vidím to aspoň na trenčínskou pohodu, Nilse v Katowicích, shakespearovské slavnosti, nějakou tu cizí svatbu, výlety na kolech, mučení sousedů flétnou (mám noty i pro další hráče na různé nástroje), do kaváren nejen na kávu a dorty, takže kdo by se chtěl přidat, pište, jistě víte kam ;)

Komentář k fotkám

Dneska budu výrazně stručná, hlavní město Kuby bianco má rychlý nástup. 

Stáhla jsem si fotky z mobilu (a netu), kde je vše podstatné, takže to vlastně bude jen taková galerie posledních dnů.

1) Účast na konferenci o financování (pro změnu) kultury. Výstupy teď psát nebudu, protože si nechci kazit náladu (až na ty skvělý malý koblihy, po kterejch se pak na taniny měla těžkej zadek a nemohla udělat přemet vzad). Nicméně po konferenci hned navazovala vernisáž opravených kostelů Broumovska v Národním technickém muzeu (6. nejlepší muzeum v Evropě!). Tak až půjdete kolem, stavte se ve 3. patře společně s architektonickými modýlky. Více na http://www.ntm.cz/aktualita/29-4-2014-5-10-2014-zivot-kostelu-broumovska.

(zdroj: někde z netu)

2) Na hnoji nám krásně kvetou záhony, co týden to něco jinýho! A ve středu jsem se učila přes poledne venku a spálila se.

(vlastní práce)

3) Schody na Staroměstský už jsou opravený, teď je na řadě Malostranská.

(vlastní práce)

4) Výstava Tima Burtona je fenomenální, hlavně těma frontama, který jsou tam naprosto pořád! Kdo chcete jít a nechce se posunovat ve frontě od jednotlivých obrázků, vemte si v práci dovolenou a jděte nejlíp ve středu hned v 10h ráno ;)

(vlastní práce)

5) Asi minulý týden? Nevím, čas mi poslední dobou dost splývá, jsem šla ráno do školičky a ona potopa?! Naštěstí šla kolem Řetězový obejít.

(vlastní práce)

6) Rozkopaná Vodičková až po Jindřišskou...stejně se pořád rozhlížím, jestli nejede tramvaj :)

(vlastní práce)

Krásnou dobrou noc, nebo i dobrý den přejí Doves https://www.youtube.com/watch?v=cO6pGcdD_mE!

Max Urban, potvrzená svatozář s Hugo Racem

Tenhle příspěvek bude spíš takový shrnující, co jsem poslední dobou navštívila, nebo mě pobavilo, překvapilo, nějaký postřehy...Takže takovej spíš deníček na důchod :D Asi to ani nebude chronologicky, spíš jen tok plynoucích myšlenek, i když mám teda pěkný zástup odrážek, co jsem si poslední 2 týdny zaznamenala k psaní. 

Začnu včerejškem, po dlouhé době mě nic tak nenadchlo. S mamkou a bráchou jsme byli na kulturní vycházce po Barrandově. Šlo se z Chapliňáku do filmových ateliérů, od nich ulicí Filmařská, Barrandovská, Skalní k Terasám Barrandov až k bazénu pod Terasami. Celkem 2,5h nekonečně zajímavého povídání pana Stěničky (se skupinou neustále fotících důchodců, kteří se prodírali všude hlava nehlava, což bylo pro můj stav naprostého vyčerpání dost náročné zůstat v klidu během strkání). Na podobné vycházce jsem byla asi před 12 lety (šiš, to je let!). Trasa byla stejná jen s tím rozdílem, že tenkrát jsem ještě navštívila interiér Teras Barrandov + dnes již neexistující Trilobit bar. Od minula jsem si pamatovala nějaké historky (jakože Kolátor byl nespokojenej s tím, že naprojektoval bazén, kam svítí slunce jen dopoledne, v závěru života pro jeho spokojenost se mu naštěstí podařilo přes problémy s komunisty naprojektovat Podolí, který má slunce habaděj), pak si zopakovala jména architektů (Max Urban, Grégr, Kolátor, ...) a které ty vily jsou nejcennější... A zase mě přepadl ten pocit, že tam musím nějakou vlastnit :D (máma už se mi přihlásila na pozici domovnice, teď už chybí jen ten mecenáš :D)

pohled od bazénu na Terasy, architekt Kolátor, zdroj: vlastní 

Kulturně popojedem zase dál. Minulý pátek jsem navštívila v Nejsvětějším srdci páně představení taneční skupiny Materia. Choreografie propojovala ten úžasně zajímavý prostor kostela, resp. jeho věž a kryptu. Dva tanečníci a tři tanečníce začínali nejprve ve věži, pak jsme se přesunuli do krypty. Osvětlení bylo pouze baterkama, což dalo prostor pro lepší hraní si se světlem a prostorem, tanečních se pohybovali velmi lehce po těch nakloněných rovinách, jako kdyby jezdili po jezdících pásech. Celkový dojem ale nemám moc pozitivní, "tanec" byl na mě dost strohý a ta hudba...zvuk ladícího orchestru je balzám na uši. 

Materia, Nejsvětější srdce páně, zdroj: vlastní

Z FB jsem zjistila zajímavou věc a to, že v Nádražní ulici, kudy jezdím léta tramvají, je socha sv. Áji! Tak už je to definitivně potvrzený ta moje svatozář! :)))

Svatá Ája v Nádražní ulici na Smíchově. Stojí tu od roku 1926 a ne že by to byla taková mladice, ale přestěhovala se sem z kaple u Radlické ulice. Patronka lidí, kteří vedou právní spory. Zdroj: FB: Pražské vycházky - architektura, historie, příroda

V neděli jsme byli na výstavě Tima Burton v domě U Kamenného zvonu. Přes varování Irenky jsme šli o víkendu a ještě po obědě, takže tam bylo nejvíc lidí. Po pravdě řečeno, nikdy jsem nezažila v Čechách výstavu (snad jen vystavený klenoty), kde by lidi chodili ve šňůře za sebou a byli tak nadšení. Překvapilo mě, kolik tam bylo malých dětí (a to jsem z některých obrázků měla docela husí kůži)! Výstavu určitě doporučím (až na ty miniaturní popisky pod obrazama, kam se člověk musí ohnout, aby si něco přečetl, mezitím do něj někdo strčí), ale pořádně se obrňte proti dalším lidem, je to fakt náročný. Cestou od Zvonu jsem probíhala kolem NPÚ a musela jsem přibrzdit, dokonce zastavit, protože jejich dveře byly potagované! Hned mě napadlo a doteď na to musím myslet, jestli ten záškodník tagoval záměrně, nebo jen viděl prosklené dveře a řekl si, že tady se mu to bude dobře pod tou modrou vyjímat! :D

tag, co už tam není...že by odlakovač paní vrátné? zdroj: vlastní

Navštívila jsem taky koncert - nejsilnější úterý zážitek Hugo Race s projektem Sepiatone (poslouchej zde) v JZD (rozuměj Jazz Dock, ne u nás na hnoji). Sice jsem byla trochu v časové úkolové tísni + první taniny trénink po 2 týdnech nemoci mi taky dal zabrat, ale jsem moc ráda, že jsem šla. Bylo to příjemně baladicko-melancholicky klidné, jemně se pohupující (no sedět bych nemohla jako ostatní přede mnou, snad až v závěru s ukrutnou bolestí v kyčli) a vyčišťující hlavu od všech těch shonů,přeběhů, excelů, nekomunikujících vzorečků, projektů, týmové spolupráci, nekonečnýmu zásadnímu rozhodování, ... Projekt Sepiatone je Hugo Race + italská zpěvačka, jako jo, moc hezky zpívá, ale stejně jsem pořád visela na Hugovi a modlila se, aby taky zpíval, protože jsem úplně hotová z jeho hlubokýho hlasu (https://www.youtube.com/watch?v=sWv6V6cCkKE)...asi jako Dave Gahan...ach:)) fotky od nejjistějšího a nejpilnějšího zdroje pod sluncem http://www.scrapesound.org/?p=5757 ;)

Ještě malá poznámka k hudbě, česká kapela The Finally vyjela na turné a křtila desku v Praze...někdo jim vykradl dodávku s nástrojema, takže jsem nebyla labuť a aspoň "korunou" přispěla na nové...Na to, že jim za 27 dní jim končí sbírka a stále jsou stále na 10 %...https://www.hithit.com/cs/project/486/finally-na-zacatku...mě trochu děsí, protože jen malá zmínka u ukradených nástrojích na FB Radia1 je seznámila s další spoustou posluchačů...tak kde je chyba? Myslím, že nedostatečné promo :/ ale jen osobní názor. 

A něco málo z hnoje, z mé oblíbené školičky projektového řízení. Byli jsme na 2 exkurzích, minulý týden na generálním ředitelství záchranných hasičských sborů, tenhle týden v ústavu pro jadernou bezpečnost. Exkurze to byly zajímavé, už jen proto, že jsem se dostala do těch objektů, které jsou normálně nepřístupné. Obě exkurze byly formou přednášky. U hasičských sborů zrovna probíhalo nějaké cvičení krizové situace, takže jsme museli být jen v jedné zasedačce a nemohli se jít podívat do dalších, nicméně jsou tam všude kamery, tak nám to pán přepínal do místností, kde se zrovna schůzovalo, což bylo hrozně vtipný, protože pán může ovládat krom kamer taky světla, takže tam pracovníkům zhasínal a rozsvěcel :DD U dotazů jsem se musela smát, protože se jedna slečna ptala, jak jsou zabezpečený akce maratonského druhu...spousta lidí, hrozby teroristického útoku, ...tak řekl, že sledujou jen ty větší akce, ne nějaký pražský maratony :DD 

Na jaderný bezpečnosti to bylo jiný kafe...neuvěřitelně nudný. Ale přeci jen pár vtipných momentů, když nesla sekretářka kafe a vodu našemu přednášejícímu. Hrozně jí klapaly boty, pak to vyskládala před pána a upadla jí lžička na zem, tak mu skočila do mluvení a říká: "to už asi nebudeš chtít, co?" Jsem se neudržela a vyprskla smíchy. Další věc byla, když pán překlikával prezentaci a říkal slidům "slejt" :D No a ulice Bartoškova patří už asi jen do interního humoru našeho oboru. Moji spolužáci mě musí zbožňovat, protože v prostorů pro dotazy jsem se zeptala (po hodině jeho uspávacího mluvení) na to cvičení pražskýho black-outu...následovala 15 minutová odpověď...po 10 minutách, kdy už chtěl každej odejít a byly na mě házené nenávistné pohledy, jsem řekla nahlas, AHA, tak DĚKUJU, TO MI STAČÍ, ale pán mě vyignoroval a pokračoval svojí dál...samozřejmě mi vůbec neodpověděl na otázku. 

Nejlepší bylo, když v obou ústavech řešili, jak je důležitá komunikace mezi ostatními bezpečnostními orgány...a pak u povodní...jo, to je problém kraje, né náš, o to se nestaráme, nebo jó, to je na magistrátu, o to mi se nezajímáme...:D Závěrem snad jen komentář k ppt prezentacím...na jednom slidu musel pán kliknout třeba 30x, aby mu tam naběhly všechny šipečky + ty neuvěřitelně pravěký obrázky klip artu z wordu roku 93 :DDD Ale konec kritiky, zjistila jsem, že můžu po netu sledovat radioaktivní záření http://www.sujb.cz/monras/aplikace/monras_cz.html. 

A na hnoji ještě zůstanem, účastnila jsem se přednášky od Člověka v Tísni a jejich něco jako lékařů bez hranic...problém byl, že paní jela z Brna a měla hodinové zpoždění...Tak jsem celou situaci zachránila (hahahahaha) a vyplnila čas do jejího příjezdu pomocí FB fotek z cest po Uzbekistánu jsem odprezentovala a vykecala se a zase neuvěřitelně poučila asi 20 lidí v posluchárně EII :DD Jojo, za chvíli si udělám asi šňuru po městech ČR :DDD Kdo byste mělo ní zájem, neváhejte napsat :))) 

A pár tipů na kulturu: Liška Bystrouška v ND, dál včera byla premiéra České baletní symfonie II v ND (fotky vypadají úžasně), 29.4. baletní trénink na piazzetě NS/ND k oslavám dnu tance, od 30.4. výstava broumovských kostelů v Národním technickém muzeu, představení Miniatury ve Staváči a samozřejmě Čarodějův učeň (jdu, jasný!) :D A poslední věc, až půjdete kolem ND, nemusíte už se bát, že vám koně (trigy) skočí na hlavu, protože a poněvadž bylo propočítáno, že mají těžiště mezi nohama, takže nejvíc bezpečný! ;))

Česká baletní symfonie, zdroj: FB Národní divadlo balet

Promoce aneb jak jsem se zařadila mezi světovou inteligenci

A je to tady, už to mám potvrzený i na tom potřebným PAPÍŘE! Andrea Štolfová - inženýr :) Promoce (u mě jak jste si mohli všimnou "státnice", pořád jsem si ty 2 slova pletla, protože nervozní jsem byla stejně) proběhly dnes, včera, ... prostě 27.3.2014 (záleží, kdy to čtete) v naší krásné aule na ČZU. Měla jsem obavy z počasí, protože začátkem týdne skončilo jarní počasí a začalo pršet, nicméně dnes se vše vrátilo do "normálu", azurově prosluněné počasí a krásných 15 stupňů, možná ještě víc.

ano, všem vyhládlo

Promoce začal v 11h, ale sraz jsme měli ještě o hodinu dřív, abychom se naučili nástup, zasedací pořádek a hlavně (to bylo hodně náročný), kdy se máme postavit, kdy zase sednout, pak říct slibuji (Ančo, měla jsem trochu problém, abych neřekla slipuji), a přísahat a koukat při tom na rektora...no, asi nejtěžší zkouška. Po nácviku už zbyla jen chvilka na obsazení místa pro rodinu, protože ve dveřích už byli jako v blocích připraveni vyběhnout příbuzní ostatních inženýrů a vypadalo to, že se o místa budou i bít těma foťákama a kamerama a kytkama (mečíkama:D). Byla jsem ráda, že jsem nakonec nedostala červenej diplom (se mi nehodil k šatům, ale o nich kousek dál), nemusela jsem sedět v první řadě s cizím oborem a hlavně číst poděkování rodičům a kantorům (to byl takový nečekaný bonus, co tam daly studijní referentky nechat přečíst naší spolužačce, taky se zadrhla v místě, kdy se děkovalo učitelům za jejich skvělý přístup na předáškách a cvikách). A největší hláška byla, když bylo v jednom z proslovů rektora, nebo děkana, že jsme se zařadili mezi světovou inteligenci, a pak jsme slibovali (bylo toho hrozně moc, co jsem slíbila), ale jedna z věcí, že budeme chránit životní prostředí...to jsem se trochu uchechtla...žejo shell-reklamko:)) No a pak už jen asi 15min odcházení, nejdřív uni-papalášů (co fakt vypadá jako orloj, já si nemůžu pomoct), no a my...byla jsem až vzadu, tak jsem poslední přišla a první odešla :) Pak už bylo velké focení u kamene a rozkvetlých záhonů a těma nádhernýma kyticema, co jsem dostala. Vlastně první byla focená nějaká kočka, co pila z jezírka a až na moje hlasité inženýrské stížnosti jsem se začala fotit já. Skromně řečeno, měla jsem ty nejhezčí šaty z celých státnic, možná i pod sluncem..:)) Takže díky Zdeňko!!! Byly tak pohodlný a tak jsem se v nich cítila dobře. (http://www.fler.cz/kay-kay a https://www.facebook.com/Kay.Kay.style/info) Ale jo, některý šaty měly holky taky hezký, ale na některých by se módní peklo vyřádilo :))

získat titul je prý "sexy"

Pak už přesun na kolej JIH do "kuchyňky" zahraničního oddělení a tam přípitek, pořádná chlebíčková smršť ze Světozoru, dortů z Žirafy, kafe, mošt z farmářských suchdolských trhů,...

sukně se parádně točí

Díky rodinko, že jste mi dorazila, za ty krásný kytice, fotky, a jak už jsem říkala, ale asi ne moc důrazně, díky za tu ohromnou podporu (psychickou a finanční), bez tý bych si takhle studovat fakt nemohla (nebo možná jo, ale těžce)!

a od teď už vás budu jen poučovat! (fota od Dana s citem pro momentky:)

Více fotek ZDE

Electronic Beats aneb nechci slevu zadarmo

Neuvěřitelnou náhodou (občas je dobrý se na facebooku prokecnout), jsem se dostala na beznadějně vyprodaný festival Electronic Beats do Archy. V rámci festivalu (rozuměj) jednoho večera, přijeli Diamond Version, Bonobo a Moderat. Tu první kapelu neznám, Bonobo znám už dlouho, už mi v Praze uniklo (i vědomě) pár koncertů, na Pohodě jsem je o prázdninách prošvihla, prostě kapela, na kterou jsem neměla co se týče živáků štěstí. No a Moderat, kapela, která dělala předskokana Radiohead (rok 2009), tehdy měli první desku s názvem Moderat I (jak nápadité!) a na ní kousek Rusty Nails, ze kterýho jsem hotová dodnes, kdo by to byl řekl, že tanec v prostěradle bude tak efektní! A my na taniny pořád zkracovaly kostýmy :))) 

Jelikož začal Bonobo ve 22:45, Moderat 0:30, tak jsem na tu první kapelu ani nešla, s bráchou jsme se sešli před Archou v deset, pak vystáli frontu do šatny, pak jsem si vystála frontu na záchod (ten půllitr zelenýho čaje před koncertem nebyl dobrej nápad), brácha vystál, já nevím, tomu ani nejde říkat fronta, jakýsi útvar ve tvaru davu, na 2 piva. Akorát jsme to stihli na Bonobo, byli skvělí! Hlavně v závěru přišel na pódium i flétnista, konečně další kapela s příčnou flétnou :)) No a jedna z posledních písní Recurring, která mě rozesmála, protože to byla písnička na kdysi starou reklamu O2 a my teď byli na T-Mobile festivalu :DD

(zdroj: Kryštof Havlice, Fullmoonzine)

Pak rychle pro kolu do fronty, malou lahvičku Jacka Danielse, kterýho jsem dostala na vrátnici za státnice, jsem si pronesla v podpaží, hahaha, někdy se musím podívat do občanky a připomenout si, kolik mi už je :DD Opět fronta WC. A nekonečně čekání na Moderata. Vystáli jsme si s bráchou důlek ve třetí řadě vpravo (úplně na druhý straně od vstupu do sálu), jsem si naivně myslela, že se tak daleko už se nikomu chtít nebude chodit, ale opak pravdou. Až do poslední chvíli se tam někdo cpal, takže při začátku jsem byla namačkaná asi na 10 lidí z každý strany a vzpomněla jsem si na koncert Depeche Mode v Bratislavě, kde jsem měla chvilkama problém i dýchat, protože můj hrudník se neměl kam posunout při nádechu. Moderat nahráli druhou desku s ještě nápaditějším názvem Moderat II, Milk mojí nejoblíbenější zahráli hned jako druhou, pak Rusty nails, takže jsem mohla jít domů, ale nebylo kudy :D Asi v půlce koncertu mě začala strašně bolet kyčel, takže bych se stejně ani nehnula z místa bolestí, jakžtakž to do konce přešlo, pak už se jen prorvat k šatně, prorvat k stojánku s Archa novinama, prorvat se ven z Archy a prokrájet se cigaretovým dýmem před vchodem (jelikož v Arše byl zákaz, tak si v sále zapálila asi jen třetina lidí) a hurá někam dál...Člověk byl z toho koncertu lehce umačkanej, takže jakýkoliv další kontakt s cizími lidmi na mém těle (když moje optimální vzdálenost od ostatních je tak 2 metry) nepřicházel v úvahu, volba nočky domů byla jasná. Ale do tý Roxy bych někdy zašla, brácho! Jinak dík, žes tam byl se mnou, tentokrát bych sama asi měla strach, že budu umačkaná, nebo omdlím z toho vydýchaného vzduchu, ...ale asi to musel být taky zážitek pro chlapy, takový pro pány lehce teplý koncert, jak se na sebe lepili :))

(zdroj: Kryštof Havlice, Fullmoonzine)

Jinak lidi byli fakt zajímavý, myslela jsem, že potkám jen hipstry, ale ne, byla tam neuvěřitelná směska, to by fakt sociologický vzorek za všechny prachy! Jsem tam měla udělat nějaký výzkum :)) Asi nejvíc si pamatuju jednoho kluka, co děsně trsal (mimo rytmus) na Bonobo, v těch 40 stupních měl na sobě hnědou koženou bundu a na hlavě takovou patku...vypadal jako pořádnej depešák :D No a pak ten asiat u Moderata, který tančil hlavně loktama kolem sebe...ale zas v tom sardinčím místě si dokázal udělat prostor kolem sebe.

Jsem ráda, že jsem šla, ale poučení pro příště, davové akce už ne. Hlavně ty v naschvál poddimenzovaném prostoru, lístky za pakatel byly vyprodané během 2 hodin od zahájení předprodeje, a pak už jen "soutěžní" vyděračské marketingové hry. Obdivuju všechny, kdo prodávali lístky za prodejní cenu a ne tu 3x vyšší (díky Tomáši a zprostředkovatelce Radce). 

Fotky nejlepšího a nejpilnějšího fotografa všech dob ZDE

Promoce a další zážitkové a kulturní akce

Začnu v tom pořadí, jaký má název příspěvku. Když už jsem zvládla státnice, čekají mě promoce...ono se to nezdá, ale taky jsou fuška...nastupovat na to "podium" ani ne moc rychle, ani ne moc pomalu, rozestup tak akorát, pak přežít nekonečně dlouhý proslov (přestanete poslouchat hned po první větě), myslíte na to, co vám kladli rodiče na srdce, "seď rovně!", "vyprs se", "usmívej se"...pak je člověk trochu v křeči, nad ním sedí papaláši, kteří když nastupují, tak to vypadá jako orloj na Staromáku. Pak si jdete pro diplom, zapomenete, co udělat dřív, jestli vzít desky, pogratulovat, kam koukat, teď ty "profi" nemožní fotografové vás zachycují, jak kráčíte pro desky a jak si je odnášíte...ehh...a jako na bakaláři, řekli nám, jak nastoupit, ale ne jak odejít, odcházelo se totiž postranními dveřmi...ano, netrefili jsme.

Mám radost, že poslední dny byly krásně jarní. Koukám na předpověď a v den promoce má pršet a být 10 stupňů...ale třeba se ještě změní. Dostáváme se k termínu - čtvrtek 27.3. od 11h v Aule na Suchdole. Kdo by se na Suchdole vyskytl, může mi popřát od 12h, to už bude po ceremoniálu a já se budu někde fotit u ještě nerozkvetlých záhonů (předpokládám, že za průtrže mračen/sněhová vánice, haha). 

Ale dost už o promoci. Poslední dny jsem byla docela akční co se týče kultury a dokonce neplánovaně. Ve čtvrtek jsem měla jít jen na víno a nakonec jsem se díky kamarádce dostala do Sovových mlýnů na vernisáž Šímy. V ten den jsem měla dlouhou školu a migréna klepala na dveře, ale pohled na ty obrazy byl tak neuvěřitelně uklidňující, něco, co vás hladí po očích. Vřele doporučuju (mámo, zajdem;). Ještě jsme si prošly Johna (ten končí začátkem dubna) a ten byl taky moc pěknej. A jako na správný vernisáži, ještě nebylo vteřinu po zahájení a číšníci už měli co dělat, aby stíhali nalívat víno :D

V pátek jsem si zajela na dlouho mnou očekávanou výstavu tulipánu na Hradě v Empírovém skleníku a jakéto překvapení. Když jsem tam přijela hodinu před zavíračkou (v 15:30), koupila si lístek a šla do zahrady, co na mě nečekalo, fronta asi 200lidí! Báječné...během pěti minut jsem se nepohnula ani o krok. Ač se jen tak nevzdávám, šla jsem se raději projít na Hrad a Nerudovkou na tramvaj, abych stihla 130. výročí Gymnázia Na Zatlance. Nebyla jsem tam už léta. Překvapilo mě, jak je celá škola zrekonstruovaná zevnitř, v každé třídě dataprojektor, nové lavice...je taková celá sterilní. Opravená je dokonce i tělocvična, dřívější kaple :) 

                                           

Do Auly se asi taky chodí častěji, což je skvělý, ale bylo tam spousta stolů a židlí a vypadalo to tam jako v jídelně...achjo. 

Páteční večer završil film Grandhotel Budapešť. Stejný autor filmu Až vyjde měsíc. Oba filmy naprosto geniální. Na filmu jsem byla v Oku, poprvé seděla na balkoně, přímo uprostřed a dávala si do nosu pronešenou lahev tmavého kubánského rumu...ehh:)

Už jsem dlouho nepsala nic o koncertech. Nezahálím ale! Dneska jsem slyšela v Akropoli Bersarin Quartett a Piano Interrupted. Začátek v 19:30, já už řádně poučená, že začínají na čas, jsem tam byla před 19:30 a do sálu přišla jako první? (když nepočítám tu fotografku) Koncert na sezení, hned jsem zabrala místo naproti klavíru, abych viděla pořádně ruce, který ale nebyly tentokrát tak zajímavý, spíš mě bavilo pozorovat kontrabas a violoncello. Bersarin Quartett měl ucelené představení, nebyla v něm ani jedna pauza pro potlesk. Hudbu dokreslovalo osvětlení. Moc se jim to povedlo, člověk si zas mohl plout celým sálem. Ani moc lidí tam nebylo, nikdo do mě nevrážel, nevytvořila se u mě ulička pro odchod ze sálu, viděla jsem, žádná oblejzající se dvojce v mojí blízkosti, bylo to fajn:) Říkala jsem si, kam až se ta hudba posunula. Byla jsem zmatená, co ještě hrají na nástroje, co jim jde z notebooků...třeba ten klavír, měl prsty na klapkách, asi hrál, ale ne všechno, ale nedokázala jsem určit, co je nahrané a co hraje už on :))

Minulý týden nebo kdy, jsem poslechla Forest Swords v MeetFactory. Ta stála hodně za to, jeden z koncertů, co se vyloženě zaryl do paměti. Ač jsem to neplánovala, skončila jsem v první řadě (teda jako druhý, v první byli fotografové, ale ti se nepočítaj). Zase jsem tam byla jako největší exot, všude samí hipstři, ale nějak mi to nevadilo. Dokonce jsem se dostala na fotce až do GOOUTu, hihi. 

A nesmím zapomenout na koncert Arms and Sleepers na Sedmičce, na který jsem si odskočila z kolaudačky bytu na Petřinách (ještě že bydlíte Evi tak blízko:D) a zase se na ní poctivě vrátila. Na Sedmičce jsem se tentokrát raději schovala do rohu, aby nikdo neviděl, jak trsám...hudba velmi sedla mé již lehce veselejší náladě. 

Nedávno jsem taky měla cestovatelskou přednášku na Suchdole ve škole, pozvánka vás jistě neminula. Mluvila jsem asi 80 minut (jistě zajímavě, napínavě a velmi vtipně), jsem se konečně pořádně vykecala a taky zjistila, nebo si spíš připustila, jak se strašně ráda poslouchám a dávám nějaký moudra:)) Už to mám docela nacvičený, takže kdo byste měl zájem, mám přednášku k dispozici a můžu odprezentovat:)

Jo a vlastně jsem byla ještě v Krkonoších, Luční bouda krom svojí pekárny dělá pivo Paroháč...na jejich logo ani nikdy nezapomenu. 

A nějaké tipy na příštích pár dní, týdnů, měsíců? Co se týče výstav, tak snad jen plakátový tip na plakáty v DOXu na Plakát v souboji ideologií, a pak taneční představení, na které jsem se minule kvůli vyprodání nedostala, tančí se v Nejsvětějším srdci páně (11.-12.4. viz http://kulturissimo.cz/index.php?materia&detail=1921). A v ND měla premiéru tento víkend opera Liška Bystrouška, taky by to nemuselo být špatné. Jo a zítra, teda už dneska - Čarodějův učeň v ND...nebudu lhát, jdu, zase, ano, jsem závislá, v dubnu ho dávají taky, taky jdu :))