Monday, December 30, 2013

I pohledem uklidní (ale nepřibírá se po tom???!!!)

Ano ano, dlouho jsem nic nevyplodila. Nějak nebyla vůbec nálada, natož nějaká slina. V říjnu jsem sice byla v Íránu, ale ani fotky nejsou ještě přebraný, natož abych pročetla deník, který jsem si pečlivě psala každý den. Plánovala jsem to sice o vánočních svátcích na vrátnici...ale je pátý den a fotky, ani příspěvek na blogu není. Asi nemá cenu obhajovat, že jsem to nestihla, když jsou moje služby 12ti hodinové a ubytovala jsem asi 2 lidi, ale prostě a jednoduše se mi nechtělo. Jediný, co jsem byla schopná dělat, tak si rozšířit hudební obzory (díky za Huga Race, Ofe!), vybrat koncerty na další čtvrtletí (festival Spectaculare) a začít se těšit na novinky roku 2014. 

Ještě jsem vlastně měla rozepsaný příspěvek "Jak jsem na podruhé odevzdávala DP", ale nešel mi zobrazit blog, a pak už jsem ho nenahrála, protože byl dost citově zabarvený :)) Ale ve zkratce...znáte to, když něco odložíte o půl roku a říkáte si, jak to za ten půlrok zvládnete bez stresu? Ano, všichni jistě víme, že toto nastopro neplatí! Ale jo, 90 % práce jsem udělala v září, jenže mi chyběla k předělání nenápadná, celkem nevinná úvodní kapitolka, takový vhled do tématu...(psala jsem o Střední Asii o pracovní současné migraci do zahraničí)..., která obsahovala historický kontext oblasti Střední Asie spolu s politickou a ekonomickou transformací v 90. letech se zaměřením a porovnáním Uzbekistán - Kazachstán. Musím říct, že byla naprosto vinná! Povedlo se mi jí dopsat cca 10 dní před odevzdáním (asi kvůli lehce zvýšené teplotě). Kompletní práce byla odeslaná vedoucímu, a jelikož jsem měla šibeniční termíny ve škole, nějak jsem se nepřipomínala...znejistěla jsem 4 dny před odevzdáním...vedoucí v zahraničí...nakonec jsem krátký komentář obdržela 2 noci před odevzdáním, noc před odevzdáním opravovala, k ránu tiskla, ráno vázala a odevzdala, pak šla na recepci...trhla jsem rekord 38h nespánku. Takže hurá ke státnicím v únoru.

Zatím jsem se stále nedostala k nadpisu příspěvku...jak jsem tu v kukani ten pátý den a jsou svátky, ač se to nezdá, přeci jen tu někdo teď bydlí. Hlavní dveře do budovy jsou automaticky zamčené a odemykají se pomocí přiložení studentské karty (studentů bydlících pouze na JIHu), nebo hotelových karet...dveře takhle fungují všechny víkendy, teď přes svátky už snad od 23.12. Dnes je 30.12, tzn. 8 dní...téměř každý, kdo chce projít dveřma, s nima začne cloumat. Dnes už pohár trpělivosti málem přetekl a s cloumačema jsem málem zacloumala já ručně, naštěstí jsem objevila článek o nutele aneb 33 způsobů, jak "lépe-mutiplikačně" jíst nutelu (http://www.buzzfeed.com/emofly/fancy-nutella-recipes), i kdybyste jedli nutelu s nutelou, je to pořád dietnější :DD Ó ano, stačilo projít těch 33 obrázků a rázem jsem se uklidnila...tak schválně, jestli i z toho přiberu. Vyzkoušejte taky, pak napište.


Jinak jsem se samozřejmě byla vyvětrat i na pár koncertech a taky v divadle, sice jsem nestihla všechno, co bych ráda viděla (třeba Louskáčka ne:((/slyšela(těch koncertů bylo víc), ale aspoň něco málo. Z divadel můžu doporučit Cave and Creatures na Nové scéně od Dekkadancers (14.1. od 20h), spojení hudby Nicka Cavea, projekce nejen za zadní plátno a moderní tanec. Pak je také nový balet Romea a Julie od Zusky, ale hraje se bohužel ve Státní opeře (ať sedíte kdekoliv, nevidíte), a jsou taky 4 alternace hlavních rolí, z toho jen jedna stojí za to (asi všichni víte, která :D). Vyplatí se také sledovat projekt Pián na ulici, pak na Hlaváku uslyšíte třeba http://www.youtube.com/watch?v=-uFOlkapDMg&list=FLNs5yv-lz33ZSWmMkwsbMCQ. Premiéra hudebního sálu Českého rozhlasu také stála za to, můj asi nejsilnější hudební zážitek od Owena Palletta, o který se zasloužila Poppy Ackroyd. V listopadu se mi taky povedlo být na dvou akcích v jeden večer - přenos Frankensteina z londýnského divadla (kde hrál náš oblíbenec Benedict Cumberbatsch), pak rychlý přesun do RockCafé na Daughter, která byla horší, než moje očekávání, ale aspoň jsem na koncertu potkala Kláru. Koncertní sezónu letošního kalendářního roku zakončilo Zrní v kostele sv. Šimona a Judy, konečně vánoční naladění (ale novou písničku Ježíšek v kostele zahrát nesměli:))). 

Teď už všechno víte a já si zkrátila posledních pár hodin v kukani a opět odložila čtení skript. 

A ještě poslední, mamka je teď na Bumbálce, tak každý den poctivě sleduju, jaké tam má počasí přes kamery, co mají přímý přenos na netu. Má tam hnusně (zato já pořád z kukaně koukám na sluníčko!), až na dnešek, úplná radost (a závist taky!) se koukat! Úplně se vidím, jak tam jdu (v mém případě běžím), ach!

No comments: