Louskáček, myšák plyšák a další

Úplně nevím, jestli bych s tímhle příspěvkem neměla počkat až po 13. lednu, kdy jdu na Louskáčka znova, ale asi už to risknu teď, dokud mám volnou chvíli. Hned zpočátku prosince jsem se zvědavá zašla podívat na stojáka do Národního na nové zpracování Louskáčka Myšáka plyšáka – 2. světová premiéra. Choreograficky to sestavil Zuska, již bývalý šéf ND baletní sekce. Hooodně jsem se těšila, den po 1. světové premiéře jsem si však přečetla nechvalné recenze, že bez programu to člověk nepochopí, chybějící abstraktnost (citace Pavlínky), pro děti dobrý, ale jinak hrozný. Nenadšeně jsem šla do divadla, kde si hned koupila program, začetla jsem se a měla strach, jestli to vůbec pochopím! První polovinu jsem znechuceně koukala z bidýlka, téměř žádné tancování (to dětské přípravky vážně nepočítám), tanečníci měli spíš hereckou a chodili sem a tam a pořád se stěhovaly kulisy (třeba geniální March byl celý prostěhovaný). Vlastně jeden tanec byl, louskáčkyně bojovaly s myšákama plyšákama, to mi přišlo hrozně trapný.

Louskáčkyně bojují s plyšákama

Děj ve zkratce – hlavní role – 2 imaginární postavy zlaté a stříbrné sochy, které kouzlí a provádí celým příběhem. 

Jestli je to inspirace z těch soch, co se vystavují a lekají kolemjdoucí v centru, tak to potěš!

Dál příběhem provází 2 děti (brácha a ségra), jejich rodiče, doba od Mikuláše až po Štědrý den v Praze. Louskáček je ten železný, není to ta figurka.

Na Staromáku

Po přestávce nastal zlom, začalo se tančit! Místo známých dárků ve formě tanečních Španělů, orientálního tance atd. se zdobil stromek, místo Španělů přitančily zvonečky, orientální tanec byl ve znamení fialových koulí, pak tam byly ještě řetězy, prskavky apod. Všechny figurky měly částečně zachovaný styl původních písní, zvonky tam měly něco málo ze španělských prvků, koule vystrkovaly hlavu jako hadi z košíku, …

orientální koule

Balet byl i tak trochu edukační, děti vyhodily staré hračky a ty ožily a daly jim na zadek :) Po první půlce jsem měla obavu, dočkám-li se tance, figurky na strom úplně taneční výkony neukázaly, protože jim to kostýmy nedovolovaly. Ale všechno bylo zachráněno, když si zatančili rodiče, i na jevišti si stačili vyměnit kostýmy a proměnit se v Kláru a prince. Bylo všechno, točky, zvedačky, naprostá spokojenost (seš profík, Ondro;). Opět to bylo pojmuté pro děti, které se v těchto chvílí mého nedýchání a úžasu, neskutečně nudí a otravují, což se znát z povzdechů, skákání na místech (takže se klepe celá řada), šustění bonbónů, … Rodiče si losovali, kdo půjde na své sólo jako první (děti jim to rozpočítaly podle ententýky…a pak tam proběhl čert, který dostal elektrický šok :D), Ondra to vyhrál a jeho manželka se na něj naštvala, a pak s ním nechtěla ani tančit párový tanec:))

takový běžný rodinný tanec

Závěr asi nejlépe popsala moje mamka a to to ještě neviděla, zvyk je železná košile. Na předchozího Louskáčka už byli všichni navyknutí, věděli, co přijde, jaké budou kostýmy, že to bude pěkná snová pohádka…Tohle už tak snové není, je to hodně konkrétní a pro děti, ty třpytivé sukně taky chybí (škoda škoda). Odkazy do původního nastudování jsou, jsou i do hudby (louskáček ala voják bojuje s myším králem, tady je myšák kladný hrdina). Tak doporučuju představení nezatracovat ještě úplně hned, jít aspoň jednou ;)

čert šhivák

PS: Čert vypadá švihácky a je komický, když balí mašle ze stromku