Poslední srpnový víkend – dámská jízda do mého oblíbeného
Londýna. S holkama jsme jely na hromadné rande s Benediktem. Už bylo
domluvené přes rok v divadle na představení Hamleta. Musím říct, byl to
vážně zážitek, Barbican divadlo…
|
Barbican komplex...nejdřív depka |
|
Barbican komplex, pak se otevřel |
Celý ten komplex je neuvěřitelný, nejdřív když
jsem tam přišla, tak jsem si říkala, že větší depka asi není, ale jak člověk
vešel do celého areálu, prostor ho prostoupil a zjistila jsem, že se mi tam
snad i líbí! Uvnitř areálu je velký bazén s fontánou, kolem takový prales
ze stromů a kytek. A hlavně, naprosto geniální kavárna, do té jsem pak další
den velmi lehce přemluvila Káťu, že se musíme vrátit…
|
Earl Grey s mlékem |
|
Boží interiér |
Představení bylo v divadle, které je součástí tohoto
komplexu, trochu mi to připomnělo Kongresák, ale asi tak trilionkrát menší. Lidí
se tam vešlo tak akorát, bylo vidět odevšad. Seděly jsme slovníkem naší zlaté
kapličky až na druhé galerii, ale bylo to tam fajn, no možná to byla galerie
první :)) Mluva staroanglická byla, takže jsem
téměř nic, vlastně vůbec nic nerozuměla, ale to vůbec nevadilo. Stačilo
se jen koukat…nejen na našeho vyvoleného! Vůbec na celý koncept představení,
nemyslím si, že česká činohra je špatná, ale tady to bylo o několik levelů
výš…a přitom stačí tak málo! Scéna byla naprosto jednoduchá, stejně tak
kostýmy, vše bylo dotažené do nejmenšího detailu. Když se něco přenášelo
(rekvizita), mělo to svůj účel, či to přišlo v době, kdy to vůbec nerušilo,
to samé světlo, nic složitého, zato velmi trefného, jednoduchý hudební doprovod
u končící scény také udělal své velké! No a pak zpomalující pohyby herců, když
měl Hamlet monolog, když přemýšlel nahlas…no geniálnost sama. Asi nikdy
nezapomenu, jak hrál Hamlet blázna a přitáhl si na scénu hrad a převlékl si za
vojáka a chodil na stráži ve věži po schodech dolů (tím, že krčil), nebo přišel
jako voják a bubnoval:))
Po představení jsme ještě chvíli počkaly s Káťou venku
a viděly našeho idola kousek od nás, podepsat na tělo už jsme se ale nenechaly,
ač teda Ben chtěl hrozně moc :)) Nějaký Cumberbitches tam vřeštěly Bbenedict,
we love you! S Káťou jsme nahodily výraz, jak jsou
trapný…nicméně koutek srdce nám tepal ve stejném rytmu.
|
je za tím největším bleskem - je vidět kus vlny z vlasů a má modrou košili |
Téměř dnes (vydávám příspěvek před půlnocí)…narozeninový den by the way…jsem sis nadělila lístek na
přímý přenos Hamleta do oblíbeného Světozoru…jdeme vlastně téměř stejné
londýnské složení…kontrola, jestli to hraje pořád kvalitně…a taky si
v duchu vzdychnout, ach, jak je úžasný :)) Takže čau, jdu se šminkovat a
koupit šampus na rande číslo 2.
No comments:
Post a Comment