Legendární HKS roadtrip aneb legendární čtyři dny

Bylo nebylo, letos vyšly chytře svátky, které se daly spojit do čtyřdenních volen!

A tak se v Adamovi zrodil nápad výletu za hranice té naší velkémalé republiky. Jelikož jsem odevzdala tu pekelnou teoretickou část disertačky, měla jsem najednou po spoustě měsíců možnost dokonce 4 dní volna bez moc velkých výčitek, byla jsem pro! Zbývalo už najít jen další 2-3 lidi. Po oslovení asi 40 potenciálních účastníků, ze kterých nikdo nemohl, to začínalo vypadat dost bledě. Naštěstí se týden před odjezdem konala moje Překlenovací párty, na které Adam naverboval tři účastníky...bylo nás pět (bez Poláčka).

V sobotu 28.4. léta páně 2018 vyjíždíme s Adamem z Vinohrad v brzkých ranních hodinách pro Káťu s Derekem a nakonec i Ninu. S lehkým spánkovým deficitem po koncertu Waterse snídáme popůlnočně pečené perníky, koláče a toasty, jež řidič zapíjí redbulem, spolujezdkyně bohemkou z překlenovací párty. Mít před před 11h dopoledne bubliny v hlavě po pár měsících abstinence...skvělý to pocit :) (kdo by si pomyslel, že mě stejný pocit čeká každý následující den výletových dní)

dopolední svačina

Mnou navržený itinerář lehce upravený o klíčovou proveditelnost Derekem byl následující:

1. den (sobota) - Praha, Graz (Štýrský Hradec), přejezd do Mariboru (nocleh)

2. den (neděle) - Maribor, přejezd do Puly (nocleh)

3. den (pondělí) - Pula, přejezd do Terstu, přejezd na Bled, přejezd do Kranjské Gory

4. den (úterý) - Kranjská Gora, přejezd do Salzburk, návrat do Prahy

Graz neboli Štýrský Hradec

První zastávka naší exkurze byla v městě, jehož centrum je zapsané do UNESCO seznamu. Naše první kroky vedly na kopec nad městem, jaké to překvapení, když jsem vedla skupinu :)) Hlavní atraktivitou města a kopce je Uhrturm, jež vydržela napoleonské války, jelikož za ně místní obyvatelé Francouzům zaplatili tučné výkupné. Výhled na město krásný, všude kvetly tulipány...byla jsem v sedmém nebi.

Uhrturm

Maribor

Je druhé největší slovinské město. Spíme v novostavbě, která mi velmi silně připomněla Komplex 8, jsem opět nadšená a jak jsem ještě úplně mimo z nedostatku spánku kvůli tezím, nadšení předávám hysterickým smíchem přecházejícím plynně do pláče a zpět s nesmyslnými komentáři odkazující se na video od Gebriana o komplexu a film z filmového festivalu o architektuře.

V Mariboru dáváme stáčené slovinské víno na břehu Drávy, koukáme u toho na železniční most (jako na Náplavce) a fotíme pro Jirku narozeninovou fotku u nejstaršího keře vinné révy. Přání znělo něco s kořenem ve všech významech, které vás napadnou :) 

kořen a kořenky

Večerní párty pokračovala na bytě za mého hudebního a pohybového doprovodu všech ostatních. Ráno z becherovky moc nezbylo. 

asi jediná fotka, co jde ze všech párty publikovat

Jdeme proto  následující ráno střízlivět (někteří s pomocí brufenů) na kopec nad městem, na kterém je vysazena vinná réva a vrcholek kopce zdobí kaplička aneb Grébovka jak vyšitá. Před cestou do Puly hledáme, kolik promile může mít řidič za volantem ve Slovinsku a Chorvatsku...do tabulek se vejde...snad.

kopec Piramid - slovinská Grébovka

Pula

Do (druhého největšího asi) města Chorvatska přijíždíme v podvečer. Naše kroky míří ihned k moři, skáčeme (ehm, někdo spíše rozvážně vchází) do vody. Pláž byla plná opalovačů, moře prázdné až na pár podkotníkových lidí. Skákajících do vody jsme sloužili jako dobrá atrakce.

teplota moře dne 29.4. byla 17 stupňů

Večer vynikající večeře v samém centru města a procházka k aréně, která byla osvětlená (krom pouličních lamp) měsícem v úplňku. Lehce pofukující vítr doplňuje hudba od 2cellos s With or without you, kterou kapela zahrála na tomto místě před čtyřmi lety a Nina na ni za nějaký ten týden půjde k oltáři. 

Pulská aréna

Já tu romantickou atmosféru trochu rozbíjela houpáním se na houpačkách na dětském hřišti a tancem na ulici, ze kterého vznikl parádní gif. Ráno opět trochu těžké...Adam večer načal tulamorku..a to víno ze Slovinska bylo taky moc dobrý. Hudební doprovod nalazen v jiném duchu než předchozí den, ale stejně kvalitní. 

PS: Káťa a Adam byli poprvé v Chorvatsku! :D 

Terst

Před příjezdem do Terstu kolony...je to dost na palici, hlavně na zadních sedadlech jsme se prostřídali tak, že sedíme samé holky. To byl hodně intenzivní slepičinec...dopíjíme víno (bylo 9h ráno), nebylo kam přelít ani jak zašpuntovat. Adam djuje, nasazujeme Smetanovu Vltavu a končíme u Judast Priest, kteří se svou Breaking the law stali symbolem našeho výletu. Asi nejvtipnější chvilka byla, kdy starší zavalitá paní s pidi psem jdoucí vedle našeho auta sunoucí se v koloně, byla rychlejší pěšky než my vozmo. 

ulička najedou končí římskou branou!

Terstem začínáme opět na kopci, scházíme na pobřeží a objevujeme římské památky v křivolakých uličkách (a silnicích, kde je zmatená i sama navigace!). Obědváme pizzu a aperol, život je báječný pomyslím si...a to ještě nevím, co mě za pár hodin čeká.

bez komentáře

Bled

Tady toho asi moc nenapíšu, snad jen, že jsem si odškrtla, že jsem tam byla..imprese pražádná, maximálně z tradičního moučníku Kremšnita.

Bled

Kranjská Gora

A je to tady...tohle jsem nečekala. Julské Alpy budou přeci stejné alpy jako všechny ostatní...vjíždíme do nich ovšem při západu slunce, Adam pouští Dvořáka Z nového světa, Morning od Griega a znělku Krkonošských pohádek...projíždíme horami a čerstvě zelenými lesy. Řinou se ze mě slzy dojetím. Spíme přes 1000m.n.m. v horské chatě na jednom pokoji. Vyšlo to akorát...poslední večer...poslední kalba. Při pohledu zvenčí na chatu, ve které spíme, je na první pohled jasné, které okno s vyskládaným barem je naše. Na procházce kolem chaty padne první víno, v následujících hodinách další skla. 

Kranjská Gora

Ráno vyrážíme lehký výlet...ovšem nám jaksi nedošlo, že když kolem sebe vidíme sníh, že bude i na těch stezkách. Z okruhu se tedy stává pouze kratší stejno-zpáteční cesta po silnici, kdy se neustále vyhýbáme autům, která si to vyjížděla až úplně na vrchol. Na svazích vidíme jak lyžaře, co si dávají freestyle, tak i turisty začátečníky, kteří se na svah vydali jen v kraťasech...(počasí bylo na čepici a rukavice). Bažíme se (s posledními plechovkami piva) výhledy do krajiny, já si dočišťuji hlavu před pracovními resty...a vydáváme se pomalu ale jistě zpět...ještě přes Salzburk! 

Výlet v Julských Alpách, dole schnitzel v Salzburku

Poslední rozloučení je u bývalé chaty Erika, na kterou jezdili Derekovi rodiče, kteří emigrovali do Austrálie, a líbilo se jim tam tak, že po chatě pojmenovali svou vlastní dceru...ach, návrat ke kořenům! To HKS vážně vlezlo až do morku kostí!

Salzburk

Rychlá návštěva Mozartových koulí, pivovaru (aneb konverze mnišského kláštera jak vyšitá), uličky, hřbitov...a hlavně! Ten kostel! Ten, ve kterém místo lavic byla reprobedna a hrála podobnou hudbu jako Zimmerův Blade Runner 2049 na motivy Vangelise, velmi nevšední zážitek! 

netradiční pohled na město

Podtrženo sečteno 4 dny, 4 státy, 5 účastníků (z toho jeden pár...takže jako 4 účastníci), 4 druhá největší města (asi:), moje první volno po 4 měsících, nevyčísletelné zážitky a legrace...a zejména nedocenitelný ten pocit, že taková, jaká jsem, je úplně v pořádku!

jste nejlepší, Nino, Káťo, Dereku a samozřejmě Adame! :)

PS: ještě jeden z HKS...víte, jak se řekne slovinsky dítě?...otrok :)