Madrid

Už to bude předminulý víkend, co jsem se vydala navštívit hlavní město. Hlavní záminkou byl samozřejmě jako vždy – koncert. Madrid totiž navštívili Arcade Fire. Do Madridu jsem jela už v pátek dopoledne a vracela se až v pondělí v 1 ráno v noci (resp. v úterý už). Cesta tam byla docela napínavá, noc před tím jsem náhodou zrovna vyrazila do víru Sevilly…ráno se rychle zabalila a kocovinu setřásla na kole, když jsem chytala autobus. Po příjezdu byl sraz v centru u koně!!! Ano, i tady mají na hlavním náměstí koně, ale malýho, s kamarádkou, co je tu na erasmu. Hned začala s prohlídkou večerně nasvíceného města – opera, egyptské památky, Plaza de Espaňa, kde byly zrovna mexické slavnosti, pak katedrála, kde se dá přiblížit k oltáři až na centimetry (jinak stojí fakt za prd, nic kýčovitějšího v kostele jsem nikdy neviděla). Zakončení večera v místním báru, kde mají točenej vermut, jééé, to bylo parádní!!! A taky zjištění, že ke každýmu pití tu jsou tapas zdarma…jako v Cordobě a v Granadě…jen v Seville ne! Další den vyrážím do města sama, takže proběhne rychlá orientace v metru, které má asi 15 tras, ale je dobře značené, takže se nejde ztratit (né mami, ani ty by ses neztratila). Po přečtení Lonely Planetu se vydávám první k domu, který je postavený Gaudím, ale pouze ho fotím zvenku, dovnitř se jít nedá, následuje opět jen venkovní čumenda madridské knihovny, banky a okolních výstavních domů a už si to jdu vycházkovým krokem (šla jsem fakt pomalu, přísahám!) do muzea Thyssen-Bornemisza, kde lze natrefit na mé oblíbené impresionisty. Samozřejmě se začínalo od Krista…jako doslova, aspoň jsem poznala Greca, kterej mě dostal. V muzeu byla připojená ještě aktuální výstava Jardines impresionistas, to mně udělalo velkou radost…snad jen pak zklamání, že byla hodně krátká. Po muzeu jsem zašla do botanické zahrady, která vypadá jako obyčejný park, občas jsou zapíchané cedulky do hlíny okolo cest. Pobavil mě záhon se saláty a s květákem a cibulí s cedulí, že to není určeno ke konzumaci. :-DDD Botanická byla moc příjemná, sluníčko, barevné stromy, podzim jak má být (protože ten v Seville není, palmy moc neopadají). Po botanický jsem se šla podívat k Pradu, kde mají od 18-20h vstup zdarma. Vedla k němu asi kilometrová fronta, kterou jsem vzdala a šla raději hledat halu, kde měli za pár hodin vystoupit Arcade Fire.

Z koncertu jsem pak trefila za mojí kamarádkou na nějakou párty do nějakého bytu, absolutně nechápu, jak jsem to našla a jak jsem to pochopila z tý zprávy (vystoupíš pravým východem a dáš se doprava k hlavní silnici(pozn.jenže já vystoupila k hl.silnici), podél tý doleva a druhá ulice doprava, pak dr.doleva). Párty supr, kolega z bytu mě přivítal s tím, že se se mnou nebaví, že jsem byla na AF. :-D Pak tam byla spousta holek, která se pro změnu s náma nechtěla bavit. No a pak se našlo pár chudáků kluků, kteří s námi hodili řeč. Kolem 3. ráno už došla sousedům za papírovými stěnami trpělivost, tak jsme se vydali do města. Kluci trvali na jízdě taxíkem, ale nakonec se to nějak nepovedlo, takže jsme vzaly s kamarádkou bus a jely na jiný sraz za jejím spolužákem do bytu, kde jsme pak přespaly (no, asi 2h). Ráno jsem totiž chtěla vidět slavný trh Rastro. Spousta trhovců se vším – od fejkovýho Desigualu, vonné tyčinky, přes prodlužovačky až po staré desky! Utratila jsem tam taky všechno :-DDD Na oběd jsem si zašla do čokoládovny na to španělské slavné churo = něco jako langošový těsto usmažený v oleji v trubičkách, které se pak namáčí v té čokoládě. Musím říct, že mi pak bylo těžko půl dne. Po obědě jsem vyrazila navštívit Prado. Zrovna v něm byla výstava Renoira, tak jsem si vystála frontu 45 minut na dešti, abych pak zjistila, že ho jsou jen 2 malé sály, ale tak aspoň jsem ráda za ty 2, protože se mi jinak v Pradu vůbec nelíbilo. 15.-17. století mi v malířství opravdu bohužel nic neříká. Po Pradu jedu už na sraz s kamarádkou a jdu hned spát. Vstáváme totiž brzo. Další den je pondělí a ona má školu od rána. Já se vydávám do nedalekého městečka Toledo, které je historie sama. Tyčí se na kopci, obehnané hradbami, uvnitř jen historické netknuté zkostnatělé centrum, kde jsou obchůdky jen s cukrovinama (místní marcipán), kavárny a obchody se suvenýry typu středověkých zbraní. Z památek – asi 10 kostelů, jedna katedrála, 2 synagogy, 1 mešita. Pán mi v informacích nabízel, abych si koupila turistický kupon za 8 euro a budu mít vstup všude zdarma. To jsem nechtěla s vidinou, že jako student budu mít vše za pakatel. To jsem se ale mýlila. Do katedrály jsem vyplázla hned 7 euro, student, pracující nebo důchodce, žádné výjimky. Hrozně mě to nasralo, ale pak jsem zjistila, že vstup do katedrály ten úžasný kupon neobsahuje. Vylezla jsem si pak ještě na jeden kostel na vyhlídku. Našla jsem dům, kde se narodil Greco a úplně zbytečně šla do synagogy a mešity (byly pěkný na pohledech), protože stály úplně za prd!!! To jsem si měla dát za ty peníze raději ten marcipán! :-DD Po poledni se vracím do Madridu a jdu se projít do parku, který vypadá jako Lednicko-Valtický areál (historické budovy) křížený s Letnou (všichni tam chodí sportovat). Moooc příjemné odpoledne, sice trochu svěže (asi 5 stupňů), ale sluníčko, zbarvené stromy a pak ta jedna stavba – Palacio cristal, před tou jsem pak seděla asi hodinu a koukala. Až pak přišel nějaký starý pán a říkal, ať tam nezůstávám na tý lavičce přes noc, že je tu zakázaný nocovat. :-DDD Večer jsem se pak šla podívat do místních krámů s oblečením, hlavně do toho 5-ti patrového desigualu, to bylo něco!!! A taky zmíněný trh v Lonely planet – 3 patra Code Mode, ale pekelně drahého teda. Pak ještě na skleničku vermutu a byl čas jet na nádraží a domů do Sevilly, kde mě v 7 ráno přivítalo příjemných 10 stupňů.

Fotky: http://www.facebook.com/album.php?aid=255577&id=676379499&l=fa7943a16c