Monday, July 22, 2013

Na kola! 2 jedině do České Kanady

Druhý ročník cyklovýletu Na Kola! se opět uskutečnil na jihu, nicméně jsme se tentokrát přesunuli z moravské Pálavy do jižních Čech, do České Kanady. O České Kanadě jsem do té doby neslyšela, ale po prozkoumání mapy jsem zjistila, že to je starý dobrý Landštejn, kam jsem jezdila jako malá, tak malá, že si to prakticky nepamatuju (ale jako nějaké záblesky tam jsou, mami:)). 
Po složité vedrem úmorné cestě vlakem s kolem a plnou polní (Praha - Olbramovice, Olbramovice - Tábor výluka bus, Tábor - Veselí n. Lužnicí, Veselí n. Lužnicí - Jindřichův Hradec, ale blbě jsem nastoupila, takže ještě návrat do V. n. L., na podruhé už správně V. n. L. - J. H., J. H. - úzkokolejkou do Nové Bystřice, Nové Bystřice - Staré město pod Landštejnem již kolmo) jsem se po pouhých 9h dostala i s kolem do kempu. Byla to tak trochu moje chyba, jelikož jsem ve Veselí nasedla na špatný vlak a musela se vracet, nicméně všechno zlé je pro něco dobré, měla jsem pak 1,5h na prohlídku Jindřichova Hradce a ne, tu benzínku, kde čepujou rum do petky, jsem nenašla. V Jindřichově Hradci jsem se pak potkala s Kubou, který vyrážel z Phy o 2h po mně :D a společně jsme jeli úzkokolejkou do Nové Bystřice. Cesta je vzhledem vzdálenosti pomalá (1,5h), ale pohledy z okna jsou k nezaplacení. Staré drážní budovy jsou prodané/pronajaté k normálnímu bydlení, takže vás skoro v každé zastávce uvítá mávající rodina, které vidíte přímo do kuchyně, lidi nastupují, vystupují, dětí vřískají, všichni se vítají a mávají :)) Cestou taky narazíte na zastávku Járy Cimrmana Kaproun umístěnou přímo v lese s boudičkou, nástěnkou, lavičkou a pouliční lucernou. Z konečné zastávky Nová Bystřice, už je nutné sednout na kolo a jet 16 km do cyklokempu u Starého města pod Landštejnem. Do kempu jsme dojeli taktak za světla. Areál kempu se rozkládá na velkém prostoru s mnoha velkokapacitními budovami (velká tělocvična, jídelna, ubytování v pokojích v budově, chatky 2 a 4 lůžko, prostor na stany, 2 restaurace otevřené od snídaně až po noční kalení - jukebox, kulečník, fotbálek, ohniště, úschovny kol, půjčení kol, lanové centrum, rybník, ...) a vše je uspořádané tak, že noční klid není rušen.
Díky pátečnímu příspěvku na idnes (a jeho Danem vytisknutí) jsme si v sobotu dali okroužek (ale ne 47 km, ale asi ještě o 10 km víc). Největším zážitkem byly asi Slavonice, útulné kreativní městečko s příjemnou atmosférou, oběd ve sklepácké restaurací a náhodné setkání s Petrem Markem. 
V Českém Rudolci mě zaskočil zámek přezdívaný Malá Hluboká. Název není vůbec přemrštěný, protože zámek je jako zmenšenina Hluboké...jen ve značně rozpadlém stavu (a to je výzva, Švančo!). Nicméně po vnitřním průzkumu se dává zámek postupně dohromady a asi nespadne. Idnes dále píše: "Nyní nás čeká asi nejnáročnější stoupání po vedlejší silničce přes Radíkov k Novému Světu...a dále na Havlovu rozhlednu", málem jsem vypustila duši...ale vyjela jsem to. Ač rozhledny zbožňuju, představa dalšího stoupání a hledání rozhledny se nesetkala s nadšením mých nohou, takže se návštěva nechala na příště. V závěru výletu jsme se osvěžili podle idnes bezkonkurenčnímu hodnocení na Zvůli, které opravdu nemá konkurenci široko daleko. Voda byla osvěžující (ale jako na hladině teplá:D) a krásně čistá. Zvůlí jsme dosáhli nejsevernějšího bodu toho dne a pak už pokračovali na jih do kempu přes bizoní farmu. Těšila jsem se, že to bude něco jako huculové v Krkonoších, bohužel to byl nevkusný ohromný komplex s místem na přistávání helikoptéry (která tam asi akorát dovezla majitele, když jsme jeli kolem) a nedaleko vybudované 2 rybníky s příšerným totemem, aspoň jsem tam bratrům Šimákům udělala pěknou společnou fotku. Pak už sjezd do kempu s poslední zastávkou na Ladštejně v Holubníku (hostinský fousatý pán, asi tam byl i za vás, mami) a hurá domů, táborák a spát. 
V neděli jsme s Danem zvolili pěší výlet na Landštejn a ještě kousek za něj. Hrad Landštejn je dobré turistické lákadlo, je neustále opravován a vylepšován, takže k mým zábleskům z daleké minulosti už to není taková ruina, ale dokonale opravená zřícenina. Na druhou stranu, co je turisticky hojně navštěvované, přímo úměrně zvyšuje ceny místních restaurací, které jsou momentálně srovnatelné s těmi pražskými. Odpoledne už pak nasedáme s Danem s plnou polní na kolo a jedem do Nové Bystřice na vlak. Tvrdila jsem, že terén je nahoru-dolů, proto jsme prvních 5 km v kuse stoupali :D Takže trochu adrenalinek, jestli stihnem vlak...a já pak, aby mi vydržela nafouknutá duše u zadního kola, které se nějak vyfukuje. Všechno dobře dopadlo, vlak jsme stihli a zadní kolo se nevyfouklo. Další spoje a přestupy taky bez problémů.

Musím říct, že výlet do České Kanady se vydařil, na kola ideální (zvlněný terén pro milovníky změn, kopce jsou trochu dokopce), spousta cyklostezek, nádherná krajina, zajímavá místa k návštěvě a není tak přeturistováno (až na Landštejn). 'Horší je spojení, bez auta je cesta vlakem náročná (pokud cestujete s kolem), zdlouhavá a je nutné jí řádně naplánovat dopředu (vlaky nejezdí tak často + koupení místenek pro kola). Příjemně mě potěšil přístup ČD ke mně jako zákazníkovi, od vymyšlení nejlevnější varianty lístků až po vytisknutí dalšího spojení, když jsem přejela, všechno ochotně a s úsměvem...neuvěřitelný :D

fotky ZDE



2 comments:

Unknown said...

Krása! Konečně jsem se dozvěděla spoustu informací:) a Česká Kanada je fakt nádherná, takže ji budu muset ještě jednou navštívit.

Aja said...

jsem zvědavá na další ročník! :) co vybereš :)