Serfaus-Fiss-Ladis aneb nebeské lyžování

A je to tady, první den v práci po 4denní lyžovačce v rakouských Alpách. Připadám si jako lama v optice a vůbec se nejsem schopná probrat do mého každodenního fungování neziskovka-univerzita-kulturně-společenský-sportovní život. Přitom to byly jen čtyři dny, ale mentálně jako věčnost, ze které opravdu bolí (i fyzicky) se vrátit. 

sjezdovky, kam se podíváš!; zdroj: vlastní

Kdy to začalo? V podstatě minulý rok, kdy jsme chtěly jet s Irenkou na lyže do Alp. Tenkrát jsem šťastnou náhodou vybrala středisko Saalbach Hinterglemm Leogang. Irenka nakonec ochořela tak, že nemohla vstát z postele, já nikoho nesehnala, tak jsem jela sama. V daný čas a životní období to bylo to nejlepší, co jsem mohla udělat. Během tří dnů jsem najezdila 180 km a zažila od azura až po nefalšovanou bílou tmu, která mě ovšem neodradila od ježdění.

Saalbach 2018 v azuru; zdroj: vlastní

Saalbach 2018 s mraky; zdroj: vlastní

Saalbach 2018 aneb mraky se zvedly z nížin; zdroj: vlastní

Letošní souhra okolností způsobila to, že se společný zájezd vydařil. A ne s ledajakou společností, skokový nárůst ode mě samé a jediné na čtyři účastníky (tři účastnice: já, "ta" výše uvedená Irenka, Ráďa a jednoho účastníka: Honza), i přes navýšení byla zajištěná kvalitní konverzace! Středisko bylo (na osobní doporučení) vybráno Čechy prozatím neobjevené Serfaus-Fiss-Ladis. Velký areál, spousta (širokých) sjezdovek, spíše červené a černé než modré a spolujezdci aktivní lyžaři než lehátkoví opalovači, ideální kombinace. 

Lehkou nervozitu pár dní před odjezdem vyvolalo neustávající husté sněžení, které způsobilo v celé oblasti nejvyšší stupeň kalamitního stavu. V den odjezdu byla prvně prohrabaná cesta Garmischem, a a ní návazné cesty. Na ubytování jsme se dostali bez několika hodinových kolon, které byly běžnou součástí kalamitního stavu předchozích dní. 

příjezdová cesta k apartmánu protažená pár hodin před naším příjezdem; zdroj: vlastní

Vybraná apartmán ve Fliessu splňoval všechny naše požadavky (až na netopící topení, když jej zrovna člověk potřeboval, levný proud je holt mimo špičku). 

výhled z okna; zdroj: vlastní

labutě, kam se podíváš...prý asi věděli, že přijedou fanoušci Čajkovského!; zdroj: vlastní

Kompletně vybavená kuchyň a velký jídelní stůl na energické herní večery. Dojíždění autem do Fissu (cca 20min) bylo rychlé a svižné, i přes plno zákrut o téměř 180 stupňů (apartmán byl v kopci, ze kterého bylo třeba sjet, a pak zas vyjet k lanovce). 

Irenka byla už po třetí na stejném místě vyhozená...a to ještě netušila, že jí to nejméně dvakrát během jedné hry čeká; zdroj: vlastní

Dixit aneb co si představíte pod doktorátem na PEF?; zdroj: vlastní

Ještě v den odjezdu bylo otevřeno v areále sotva 2/3 sjezdovek...zbytek zavřeno, ne kvůli nedostatku sněhu, ale kvůli jeho přebytku, respektive kvůli hrozícímu lavinovému nebezpečí. Trnula jsem (a nejen já), že neokusím všechny sjezdovky, které areál nabízí! Nakonec se vše v dobré obrátilo a v den příjezdu se otevřel celý areál. 

výhledy, kam se podíváš; zdroj: vlastní

Přáli jsme si, aby bylo aspoň jeden den hezké počasí, areál je vysoko položený (1200-2820 m.n.m.) a na les, který byl pohltil vítr, husté sněžení a nekončící bílou tmu, byl snad jen na jedné sjezdovce (a to až v jejím závěru). Nakonec byly naše prosby vyslyšeny a bylo hezky nejen jeden den, ale všechny čtyři s tím, že azuro hrálo různými odstíny modré barvy.

2828 m.n.m.; zdroj: vlastní

Zima byla slušná, krom prvního dne, kdy byly teploty na vrcholcích kolem -6 stupňů Celsia, se další dny stupně více jak dvakrát znásobily a bylo až k -15...naštěstí bez větru, ale i tak jsme některé členky zájezdu byly vymrzlé až na kost, ač jsme se pořád hýbaly. 

Tým A a tým B stále spolu; zdroj: vlastní

Sice během lyžování bylo dělení na tým A (jezdící za každou cenu) a tým B (štrůdlový), přišlo mi, že jezdíme stejně všichni pořád a ten štrůdl jsme si dali nakonec až poslední den před těsně odjezdem (poznámka pod čarou, která nejde v editoru vytvořit: štrůdly byly dva, ale jen kvůli promrznutí všech členek zájezdu až na kost, jinak by byl jeden:)).

štrůdl tzv. zabiják - závin zalitý ve vanilkovém šodó s ovocem a jahodovým sirupem; zdroj: vlastní

Permice nás zase hezky trekovala, denně jsme měli přes 60km a převýšení 10km (členu zájezdu, který měl o štrůdl míň, se jeden den započítalo 75km jízdy). 

dreamteam...jo, vždycky při mém focení někomu něco roste z hlavy; zdroj: vlastní (koho asi jiného)

odpočinková boudička, ve které hrála i hudba! (od tradičních tyrolských až po meditační); zdroj: vlastní

Nyní je pondělí podvečer (17:30), ještě jsem v kanceláři a u psaní příspěvku předstírám práci. Dnes jsem krom "práce" pečlivě sledovala online kamery střediska, kde azuro pominulo a přišly mraky, sice to nebyla úplně bílá tma, ale muldy byste uviděli, respektive pocítili, až byste do nich vjeli...malá radost :)) 

trochu prudká...viděla jsem jen mizící hlavu lyžaře, který hraní a jeho hlava mizí v hloubi stěny mající sklon 70 %; zdroj: vlastní

Nicméně nervy drásající byl pohled na kamery z Krkonoš. Dovolím si příspěvek zakončit závěrečnou kýčovitou fotkou pohledu na Sněžku od Luční.

západ slunce na Sněžce z pohledu od Luční dne 21.1.2019; zdroj: http://www.vrcholkyhor.cz/lucni-bouda.html

Lyžování v Rakousku zdar nazdar aneb nedám na něj dopustit (na rozdíl od Itálie, kde není už pár let jiný sníh, než pár cm technického)!

máváme areálu a děkujeme, že byl na nás tak milý!; zdroj: Honza (ten, který nám klečí u nohou)