Copak je nového ve starém Sevillákově

Ano, mohli jste se dočíst o mých výletech. Určitě mi všichni záviděli Mallorku, jak jsem tam spálená mrzla ve stínu, a pak se šla vykoupat do sotva 20 stupňového moře. Každému je jasné, že takovéhle věci nedělám každý den.

V pátek jsme jeli na školní exkurzi s geografií moří do Algecirasu, což je kupodivujaképřekvapení přístav! Zjistila jsem, že už jsem tam vlastně byla, když jsme jeli před dvěma lety do Maroka a už tenkrát jsem z toho přístavu byla vyvalená jako v pátek. Algercias je jeden z nejdůležitějších přístavů pro Evropu. Před lety, když byla krize (která furt je), tak přístav začal krachovat. Koupili ho Korejci/Japonci myslím a vybudovali v něm první evropskou poloautomatickou linku, aby snížili počet zaměstnanců. Takže ty ohromnéééé stroje, které se pohybují sem a tam po kolejnicích a zdvihají jednotlivé kontejnery jako pírko, jedou na automatiku. Pak je tam spousta dalších zajímavých věcí, které jsem z místního videa nestačila chytnout a pán s krycím jménem Šeptal, kterého jsme dostali na exkurzi, vše povídal jako velké tajemství, která nechtěl říkat moc nahlas, takže jsem ho neslyšela (protože chytrý pan autobusák nechával neustále nastartovaný autobus + kolem nás stavěli a rozšiřovali přístav). Vlastně jsme na něj měly s Ančou štěstí, konečně jsem potkala prvního Španěla, který by neřičel při normální rozhovoru. Pak jsme ještě v rámci exkurze nasedli na loď a jeli na moře pozorovat delfíny, dokonce i nějaké viděli. Pak strávili (nesmyslně) 2 hodiny ve městě Algercias (díra a mezi 14-17h, kdy je vše zavřené, je to díra^2), aby se Španělé mohli naobědvat. Erasmáci měli všichni svačinky. Myslela jsem, že náš charismatický pan učitel výstup z dané exkurze nebude moc hrotit...a opravdu, stačí jen 4-5-6 stránek o přístavu, s kým obchoduje, grafy, statistiky, ...huááááááááá! Ale prej tam můžou být i naše fotky...ještě, že jsem hodně fotila, vidím to na 3, 5 stránky fotek a 0, 5 stránky textu.

Dneska jsem měla poslední, zároveň první a vlastně třetí prezentaci před spolužáky. Poslední, to myslím takovou, že už mě žádná nečeká. Prvenství zasloužila díky tomu, že jsem prvně povídala něco ve španělštině. A třetí, že jsem tady za ten rok měla dohromady 3 - 2 v angličtině a již zmíněnou dnešní ve španělštině. Bylo to opravdu zábavné, byly jsme (já, Anča a Finka) jako pátá prezentace a já to špatně napočítala, tak jsme šly už jako čtvrté. Učitel se trochu zlobil, ale nakonec už nás nechal prezentovat. Finka měla rychlý začátek, pak předala prezentování Anče, která začala naše spolužáky pěkně bavit - nejdřív nemohla přečíst krkolovná slovíčka z ppt, pak řekla 500 jako pět stovek, jenže ve španělštině se to řekne jinak...a tak se na mě otočila, jestli to říká dobře a já, že jo, protože jsem myslela, jestli říká správný počet. Učitel nás opravil, že je to jinak, tak začala naschvál počítat od jedné naschvál na prstech, čímž se bavila celá třída. Koncovku jsem říkala já, ale tlačil nás čas, tak jsem spolužáky moc nestihla pobavit...Připravila jsem po ppt ještě 2 minutové video složené z fotek z Holuboje, ke kterému hráli Čechomor. O otázky jsme byly ušetřené (stejně nám nerozuměli) a spolužáci nás odměnili krásným aplausem, někdo dokonce i zapískal. :))) Ano, Holuboje...zas a znova. Dokonce jsem napsala k tomu 32 stránkový projekt (se vším všudey - jako 2. bakalářka, odkazy, citace, grafy, ...). Tentokrát to bylo na téma udržitelný rozvoj - otevřít Holuboji pořádně pro turisty. Achjo...se úplně stydím, už druhá práce a stejně jsem jim nijak nepomohla...

Něco taky trochu veselejšího. Jsem byla tuhle tak unavená ze 4x 60min v kuse španělské angličtiny (neustále posloucháte o shitech a koustech -> cost=náklady čtou jako pobřeží), že jsem následně usnula v knihovně na stole na 30 minut. Dokonce se mi i něco zdálo, hrozně jsem si přeležela ruku, ale naštěstí jsem se neposlintala. Anča, která seděla naproti mně, říkala, že jsem vypadala spokojeně, hehe.

Hudební rubrika:

Dneska je významný den, Tata Bojs ve 13:00 zveřejnili svojí písničku Opakovací z nové desky. Můžete poslechnout zde.

Taky jste se mohli dozvědět, myslím, že opět z idnes, že na londýnském koncertu The Wall Rogera Waterse vystoupil na písničku Comfortably Numb David Gilmour. Londýn je na koncerty prostě nejlepší no...

Taneční rubrika

Petře, kdy to nacvičíme? :)))

a tady jedna taková fotečka...:)