Sunday, May 8, 2011

Mallorca


Už minulý rok mě Jirka trochu přemlouval, abych s ním jela na WT soustředění na Mallorcu. Nadšená jsem moc nebyla, nakonec to stejně nevyšlo kvůli státnicím. Letos už jsem se rozhoupala, když to mám takový kousek, to by byla škoda nejet! Takže po 1,5h jsme se s Jirkou potkali na Mallorce. On už tam byl od soboty, já přijela v úterý večer do Palmy. Na letišti mě vyzvedl celý pražský WT sbor (Jirka, Lukáš, Renda, Roman), nasedli jsme do auta a jeli na druhý konec ostrova do letoviska Caja Rajada, do hotelu Diamant. Na recepci jsem dostala klíče od pokoje s tím, že ráno se mám stavit pro pas a vyřídit všechny věci (hehe, všichni noční vrátní jsou stejní!!). Pokoj jsme našli, Roman se začal stěhovat od Jirky. Nicméně pokoj nebyl uklizený, nebylo tam povlečení...zabouchli jsme dveře (a zjistili, že se nedají otevřít tím klíčem, co máme) a šli se zeptat dolů. Recepční se chytil za hlavu, že jsem šla do špatného pokoje, že jsem šla do jiné budovy! A že od toho pokoje, kde mám teď zabouchnuté věci, nemá klíče, že je má jen uklízečka a ta přijde v 8 ráno. Pak začala vtipná situace, recepční nemluvil anglicky, mluvil jen španělsky (a asi německy), já s tím španělsky a překládala do češtiny Jirkovi, Jirka na něj rázně mluvil anglicky. Ač recepční říkal, že anglicky nerozumí, větě - I will destroy the door (zničím ty dveře), rozuměl. Když to Jirka řekl asi 5x, recepční se rozhoupal, že teda někomu zavolá, kdo ten klíč bude mít a klíč byl najedou na světě. Ani už mě snad nemůže překvapit, že se tohle stalo mně. Romantičtější večer jsme si s Jirkou nemohli přát. Korunku tomu nasadili kluci, když přelezli na náš balkon a sedli si na židličky, zapálili cigárko a koukali se do našeho pokoje jako do výkladní skříně, co se bude dít...:-D
Další den už jsem se u snídaně uklidnila, když jsem se pořádně přejedla. Už žádné koňské muslli, ale pěkně papriky s rajčetem udělané na pánvi, k tomu volské oko, chleba!!!, ovoce, sladké pečivo, džus, kafe, ... :))) Pak nasednutí do auta a jeli jsme na trénink, který byl asi 8 km od našeho hotelu ve vedlejším letovisku. Zatím co kluci 3 hodiny cvičili, já si prošla okolí a lehla na pláž. Proběhla i koupačka, i když moře neuvěřitelně studený! Ve stínu taky zima, takže ohřát se šlo jen na sluníčku, které už má docela sílu, takže mě spáleniny neminuly. Další dny jsem se na pláž oblíkala a ležela ve stínu se školními překlady. Ale bylo štěstí za stín, protože byla předpověď deště. Počasí je tu teď hodně střídavé, v Seville např. do teď neustále prší. Odpoledne jsme jeli někam na pláž nebo se jen tak někde poflakovali a jedli. Kousek od našeho hotelu jsme objevili úžasnou pláž, kde byly zrovna velké vlny. Já v moři vydržela asi 2 minuty, protože vlny byly tak velké, že jsem se začala bát. Ještě plavčíci začali pískat píšťalkama, ať vylezeme z vody...nebo to bylo jen na mě, protože pak přestali, když byl ještě v moři Jirka. :-DD Na oběd jsme párkrát zašli do restaurace Tokio - za 10 euro sněz, co můžeš (mořské plody, sushi, nudle, maso, zelenina, ovoce, zmrzlina). Pán už se nás při poslední návštěvě ptal, odkud jsme. Asi chtěl napsat na tu tabuli, že pro Čechy je to za 50 euro, protože jsme mu tam vždycky všechno sežrali. Majitel byl vtipnej, prej jestli je ČR v Evropě a když zjistil, že východně od Německa, tak se hned zeptal, jestli tu pracujeme. Jedna paní v sámošce se mě ptala, jestli jsem Španělka nebo Francouzka, tak jsem jí řekla, že Češka a ona....hmmmm....Československo! A já, že jo (už to nemá cenu říkat, že už ne skoro 20 let). Co si asi paní chudák myslela, když jsme večer hráli hokej sami proti sobě - Češi x Slovákům. :-D
Jinak co se týče Mallorky, je to oblíbená destinace Němců, němečtí důchodci tu dokonce i žijí. To jsem sice věděla, ale nějak mi nikdy nedošlo, že tam budou JEN NĚMCI. Místní jsou bilingvní - šj/nj. Na Mallorce je německé rádio, teď i nová tv stanice. Pravidelné letecké linky - Německo/Rakousko lítají X krát denně. Kluci tam pořád hledali nějaký pěkný holky, ale moc dobře to nešlo...protože většina klientů je 80+ anebo se ty holky moc nepovedly (heh, Lukáš pronesl hlášku po té, co viděl z autobusu vystupovat samé lidi 80+, že ta cestovka se musí jmenovat Poslední přání a že jízdenky jsou jen jednosměrný).
V hotelu bylo vše psané německy, tak jsem jí alespoň oprášila, i když na recepci jsem mluvila španělsky. Jsem na sebe byla pyšná. :))) Ale bylo to trochu na škodu. Když jsem se zeptala, jaké sportovní vyžití mi můžou nabídnout, tak mě recepční odbyla, že je to jen pro hosty hotelu. Když jsem jí řekla, že jsem HOST, tak se ani neomluvila a řekla, že ta mají posilku (přitom tam toho měli víc). K nedorozumění došlo i na jídle, kdy jsme si chtěli sednout k většímu stolu, tak nás vyhodili, že je to pro zdější klienty. :-D Ale domluvila jsem na další den, aby nám srazili jiné stoly. Taky nám neřekli, že se otvírá hlavní vchod do našeho hotelu (vždycky jsme chodili přes jiný), takže jednou v noci jsme přišli k zamčeným dveřím a museli celý areál obejít. Když jsem se ptala nočního, tak mi pověděl, že je přeci ten náš otevřený z druhé strany, jak to, že to nevím! :-D Dobrá scénka byla také s placením. Zaplatila jsem totiž pobyt hned druhý den ráno a ne až při odjezdu jako ostatní. Když jsem odjížděla, tak mi recepční vyjela další fakturu. Položila jí přede mě a čekala. Já taky... na mojí otázky - a co? odpověděla - no faktura! :-D Při mojí odpovědi, že už jsem platila, by se v ní krve nedořezal. Vytáhla jsem zaplacenou fakturu, tak si jí ofotila s tím, že to musí zkontrolovat s šéfem, ale já už jsem šla, protože jsme spěchali na letadlo.
Byla nám doporučená pláž, na které to vypadá jako v Karibiku. Jeli jsme tam asi 100 km, abychom pak zjistili, že tohle Karibik opravdu není. Né, že bych mohla porovnávat, ale možná Slapy by se s tím srovnat daly. :-D Proč nejet 100 km a dát prachy za parkování u pláže, kde je to horší, než u pláže, kterou máme za barákem, že?! :-D
Odjezd. Klukům to letělo z Palmy (hlavní město Mallorky) ve 14h, takže jsme po snídani hned vyrazili na letiště. My s Jirkou čekali na jeho let, který byl ve 20:50. Mně to letělo ve 22:25. Odpoledne jsme chtěli jet ještě do města, jenže na letišti nemají úschovnu. Takže jsme našli asi jedinou letištní zásuvku u jednoho sloupu a k ní si sedli na zem s notebookem. Jirka upravoval fotky, já vedle něj usnula. Jedna pracovnice z letiště prej když nás viděla, řekla, romantika. :-D Jo, to fakt byla. :-D Na letišti jsme sice byli už od 13h, ale stejně to měl Jirka jen tak tak, protože u odbavení na něj čekala fronta asi 300 lidí. :-D Zbývala jsem odletět už jen já. Ryanair zpožděnej, kvůli vzdušné zácpě, turbulencím a prej počasí (na Mallorce začalo pršet + bouřky). Odletěla jsem o hodinu později - 23:30. S posledním autobusem z letiště jsem se už rozloučila a doufala, že natrefím na nějakou partičku 3 holek a vejdu se k nim do taxíku, abych neplatila sama plnou palbu 20 euro). Naštěstí jel autobus ještě v 1 ráno a já ho dokonce stihla!!! Byla jsem nadšená a nadšeně platila 2,40 euro!!! Domů jsem dorazila asi ve 2 ráno. K snídani si dala koňské mussli s mlíkem a konečně se nepřejedla! :-D
Podtrženo sečteno, jako výlet supr, konečně za mě někdo vařil, já se jen přejídala, koupala, nic neřešila...ale představovala jsem si tu Mallorku jako větší pecku. Ještě, že tu pecku udělali kluci z WT, tolik už jsem se dlouho nenasmála! :-D


1 comment:

michal said...

Jako přijde mi, že všude na jihu je to s klíčema a zámky docela problém. My jsme byli na Tenerife se ženou a kdybychom neměli vlastní krouzky na klice, tak bychom byli taky v háji. Klíče jsme našli klasicky pod rohožkou a bez nějaké visačky nebo něco takového. Říkal jsem si, že kdyby tam šel někdo kolem, tak jsme asi bez ubytování nebo nevím. :D