Neuvěřitelnou náhodou (občas je dobrý se na facebooku prokecnout), jsem se dostala na beznadějně vyprodaný festival Electronic Beats do Archy. V rámci festivalu (rozuměj) jednoho večera, přijeli Diamond Version, Bonobo a Moderat. Tu první kapelu neznám, Bonobo znám už dlouho, už mi v Praze uniklo (i vědomě) pár koncertů, na Pohodě jsem je o prázdninách prošvihla, prostě kapela, na kterou jsem neměla co se týče živáků štěstí. No a Moderat, kapela, která dělala předskokana Radiohead (rok 2009), tehdy měli první desku s názvem Moderat I (jak nápadité!) a na ní kousek Rusty Nails, ze kterýho jsem hotová dodnes, kdo by to byl řekl, že tanec v prostěradle bude tak efektní! A my na taniny pořád zkracovaly kostýmy :)))
Jelikož začal Bonobo ve 22:45, Moderat 0:30, tak jsem na tu první kapelu ani nešla, s bráchou jsme se sešli před Archou v deset, pak vystáli frontu do šatny, pak jsem si vystála frontu na záchod (ten půllitr zelenýho čaje před koncertem nebyl dobrej nápad), brácha vystál, já nevím, tomu ani nejde říkat fronta, jakýsi útvar ve tvaru davu, na 2 piva. Akorát jsme to stihli na Bonobo, byli skvělí! Hlavně v závěru přišel na pódium i flétnista, konečně další kapela s příčnou flétnou :)) No a jedna z posledních písní Recurring, která mě rozesmála, protože to byla písnička na kdysi starou reklamu O2 a my teď byli na T-Mobile festivalu :DD
(zdroj: Kryštof Havlice, Fullmoonzine)
Pak rychle pro kolu do fronty, malou lahvičku Jacka Danielse, kterýho jsem dostala na vrátnici za státnice, jsem si pronesla v podpaží, hahaha, někdy se musím podívat do občanky a připomenout si, kolik mi už je :DD Opět fronta WC. A nekonečně čekání na Moderata. Vystáli jsme si s bráchou důlek ve třetí řadě vpravo (úplně na druhý straně od vstupu do sálu), jsem si naivně myslela, že se tak daleko už se nikomu chtít nebude chodit, ale opak pravdou. Až do poslední chvíli se tam někdo cpal, takže při začátku jsem byla namačkaná asi na 10 lidí z každý strany a vzpomněla jsem si na koncert Depeche Mode v Bratislavě, kde jsem měla chvilkama problém i dýchat, protože můj hrudník se neměl kam posunout při nádechu. Moderat nahráli druhou desku s ještě nápaditějším názvem Moderat II, Milk mojí nejoblíbenější zahráli hned jako druhou, pak Rusty nails, takže jsem mohla jít domů, ale nebylo kudy :D Asi v půlce koncertu mě začala strašně bolet kyčel, takže bych se stejně ani nehnula z místa bolestí, jakžtakž to do konce přešlo, pak už se jen prorvat k šatně, prorvat k stojánku s Archa novinama, prorvat se ven z Archy a prokrájet se cigaretovým dýmem před vchodem (jelikož v Arše byl zákaz, tak si v sále zapálila asi jen třetina lidí) a hurá někam dál...Člověk byl z toho koncertu lehce umačkanej, takže jakýkoliv další kontakt s cizími lidmi na mém těle (když moje optimální vzdálenost od ostatních je tak 2 metry) nepřicházel v úvahu, volba nočky domů byla jasná. Ale do tý Roxy bych někdy zašla, brácho! Jinak dík, žes tam byl se mnou, tentokrát bych sama asi měla strach, že budu umačkaná, nebo omdlím z toho vydýchaného vzduchu, ...ale asi to musel být taky zážitek pro chlapy, takový pro pány lehce teplý koncert, jak se na sebe lepili :))
(zdroj: Kryštof Havlice, Fullmoonzine)
Jinak lidi byli fakt zajímavý, myslela jsem, že potkám jen hipstry, ale ne, byla tam neuvěřitelná směska, to by fakt sociologický vzorek za všechny prachy! Jsem tam měla udělat nějaký výzkum :)) Asi nejvíc si pamatuju jednoho kluka, co děsně trsal (mimo rytmus) na Bonobo, v těch 40 stupních měl na sobě hnědou koženou bundu a na hlavě takovou patku...vypadal jako pořádnej depešák :D No a pak ten asiat u Moderata, který tančil hlavně loktama kolem sebe...ale zas v tom sardinčím místě si dokázal udělat prostor kolem sebe.
Jsem ráda, že jsem šla, ale poučení pro příště, davové akce už ne. Hlavně ty v naschvál poddimenzovaném prostoru, lístky za pakatel byly vyprodané během 2 hodin od zahájení předprodeje, a pak už jen "soutěžní" vyděračské marketingové hry. Obdivuju všechny, kdo prodávali lístky za prodejní cenu a ne tu 3x vyšší (díky Tomáši a zprostředkovatelce Radce).
Fotky nejlepšího a nejpilnějšího fotografa všech dob ZDE
No comments:
Post a Comment