Posledni den v nasi rodince byl a tady a ja varila ceske jidlo. Ne, panu domu nestacila jen bramboracka, musel mit knedlo-ovce-zelo. Odpoledne jsem jeste zjistovala, jak se dela zeli, haha. Jelikoz bramborove knedliky a bramboracka jsou zalozene na bramborach, ptam se jich, kolik maji brambor, tak pry kolik potrebuju, ze maji tak 3kg. Jsem si rekla fajn, vyjde to na oboji. Vyndali mi 8 strednich az mensich brambor, kdyz jsem si je oskrabala a pulku dala do bramboracky a ptam se na zbytek, tak to prej uz je vse...maji holt dobry odhad. Nakonec se bramboracka jen s mrkvi, cibuli a cesnekem uvarila na velmi malem plaminku plynu asi za 3h, Ruda mi ji pochvalil, zachranila mi to tuna majoranky. Knedliky jsem pak varila na venkovnim ohnisti, protoze jedine tam mohla prijit voda k varu, az stanu fotky, tak se pobavite.:)) I knedliky se povedli, takze Dane, na vyletech budu delat klidne k veceri bramborovy knedliky :))) Zeli jsme nakonec s pani domu vzdaly uz (a taky ji to prislo zbytecny, spotrebila jsem tolik brambor a vody, co maji na tyden), maso udelala ona.
Vecere nam s Rudou chutnala, jim asi ne, nevim, nerekli vubec nic, ale vubec, ani dekuju... Po veceri prijela manzelka brachy pana domu, neco rodince rekla a ta se pohadala, tak jsme se sli balit, pak se rozloucit s nasi kamaradkou, co s nama mluvila anglicky a spat. Vstavali jsem docela brzo, snidane, a pak na bus do Buchary.
V Buchare jsem nasli autobusak, ze ktereho to jede do Chivy, bus ale nejel, do Chivy vlastne nejelo nic. Museli jsme do Urgence, coz je kousek od Chivy a jet marsrutkou, protoze busy asi nezacinaji v Buchare, ale jedou uz z Taskentu a jak tu nejsou jizdni rady, tak nevite, jestli to pojede nebo ne, jestli se do toho vejdete s krosnama. Jeli jsme teda marsrtkou za 50 000sumu. Pred cestou se pak ridic a ostatni pomodlili, moc jsem nechapala proc, delaji to pred jidlem...no, to jsem jeste netusila, co nas ceka.
Cesta vede pousti po silnici asi jako D1 v tom horsim useku. Trochu to nadskakovalo, ale slo to. U turkmenskych hranic uz stavi novou silnici, na kterou jsme pak i na chvili najeli, to bylo baaajo. Jenze pak to prislo, odbocili jsme doprava na prasnou cestu a zacala ta hruza. Jak se jelo prasnou cestou a jeste dost foukalo venku, tak jsme byli zapraseni a zapiskovani vevnitr, okna byt musela otevrena, protoze jinak bychom se v aute upekli. Marsrutka skakala sem a tam po nekvalitni ceste. S Rudou jsme se omluvili vsem ukrajinskym silnicim, ktere nyni beru za nejluxusnejsi na svete. Sedela jsem zaprena za predni a zadni sedacku, drzela se zuby nehty, ale stejne jsem porad vylitavala ze sedacky a pri dopadu si vyrazila dech, asi tak jednou za 15 vterin. Po 20min jsem se modlila, at uz je konec...konec prisel az za 2h.
Do Urgence jsme ani nedojeli, dojeli jsme pred Urgenc s tim, ze auto je rozbite, tak nam ridic zaplatil taxi do Urgence, ten nas vyhodil na zastavce trolejbusu, ktery nas za 600sum mel odvest do Chivy. Jenze spadla trolej a trolejbus nejezdil, tak nam mistni zastavili nejaky luxusni bus, ktery mi nabidl, ze nas sveze za 5000/osobu!!! Tak jsem se mu vysmala a sla se zeptat na taxi, tak prej 2000/osoba. Myslela jsem, ze se vzteknu, ale nakonec jsme ho vzali a dojeli do hotelu Lali-opa (25dol dvouluzak, 1dol 2800sum). Tam meli volny pokoj, na veceri nas pozval majitel hotelu, protoze slavil narozeniny sveho syna. Nalil do nas vodku (konecne nekde!), Ruda se najedl a sel spat, celej den mu bylo hrozne zle, ja tam jeste sedela, chvili si s nima povidala rusky, pak se bavili uz uzbecky a ja jen sedela a uzivala si pohodli a pak si jeste s nima nekolikrat pripila:)) Rano jsem sotva vstala z postele, jak jsem byla rozlamana.
Nevim, jestli neni lepsi jet vlakem nebo taxikem do Chivy z Buchary. Ztraty byly docela velke, den po prijezdu jsem mela horecky a potila se az do jeste do dalsi noci. Boli me cele telo a mam migrenu. Ruda nemuze stat bolesti kolen, boli ho hlava, jak ma zablokovanou krcni pater. Oba nas boli v krku, ne ,n elibali jsme se. Takze jsme zivi na brufenech.
Jinak nam v hotelu rikali, ze vylet k Aralu stoji z Nukusu - pronajmout dzip za 450dol. Takze pres 100 na osobu, docela dost. Do Moynaku se pry nevyplati jet, nic tam neni, ani moc vesnic kolem...Takze zvazujeme, ze budeme hledat vesnici kolem Nukusu, dnes jeste sednem nad mapu.
No comments:
Post a Comment