Bai tu long bay

Po národním parku Phong Nha měníme plány a přeskakujeme Ninh Binh, abychom ušetřili čas na sever na hory…ale to až další příspěvek. Teď jedeme na moře! Děsíme se recenzemi o Ha long bay (denně mimo sezonu vyplouvá přes 500 lodí s turisty) a raději volíme dražší, delší variantu zato bez turistů na Bai tu long bay. Jediná cestovka, která tam dělá zájezdy je Ethnic travel, na stránkách se opět dočtete o její udržitelnosti a zodpovědnosti k okolí. Výlety jen pro menší skupiny, navíc díky sezóně jsme jeli jen ve 4 + průvodce. Průvodce byl asi nejbystřejším průvodcem Vietnamu, když jsme řekli, že jsme z Čech, vytáhl atlas a hledat naši republiku. Po chvíli to vzdal a ptal se mě, tak jsem mu ukázala do středu Evropy, vytřeštil oči se slovy, že si myslel, že žijeme…a jeho prst se zabořil do středu Sibiře! Můj lehce zděšený výraz se hned uklidnil, když říkal, že příbuzní dřív jezdívali do Československa, když jsme byli ještě brati, a že si myslel, že je to někde v Rusku (teda CCCP, teda SSSR).

Průvodce, Švýcaři a jídlo během té nejlepší krajiny venku

Zpátky do zátoky, cesta z Hanoi trvala na pobřeží asi 6 hodin, cestu lemovaly pole s hřbitovy, obchody se vším možným – od opraváren motorek, až po dlažby a úzké baráky (úzké kvůli dani z uliční čáry + se dům půlí dětem, aby se nepohádaly, kdo si v garáži otevře živnost). Baráky vypadají jako takové 4 patrové nudle s lomenou střechou, balustrádami, antickými sloupy, nezapomeňme na chromované zábradlí!, okna zásadně jen na úzkých stranách. Každý dům je jinak vysoký i rozdílně odsazený od silnice…jediným pojítkem je nevkus. Občas byla od silnice vidět přezdobená vila ala šlehačkový dort, ve kterém by se jistě nestyděl bydlet ani Ludvík XIV.

Hubené baráky

Ptali jsme se, jestli to není nebezpečné mít hřbitov na poli. Prý ne, proč? Nakonec nám pan průvodce vysvětlil, že po smrti pohřbí rakev na klasickém hřbitově, po třech letech rakev vytáhnout, vezmou ostatky a dají je to truhličky, kterou vloží do mohyly, která čím větší, tím lepší vůči okolní žijící společnosti. Na starost to má nejstarší syn, proto je dobré mít kluky a ne holky, ale jinak vůbec nesměřují k tomu samému problému jako v Číně a Indii.

Druhý hřbitov

Nakládáme se loď a vyplouváme mezi tisíce křivolakých ostrůvků trčících z moře. Hned mi v hlavě zní znělka Jamese Bonda, jedna bondovka se tu totiž točila! 

Jsme tu jediní turisté

Průplav ostrovy neměl chybu, vlastně jednu jo…hned po naloděni jsme dostali jídlo a museli ho jíst v podpalubí, kde sice okna jsou, ale jíst a vnímat tuhle krásu, to nejde. Na zpáteční cestě jsem zákaz odchodu od jídla ignorovala a vnímala tu nádheru z vrchní paluby. 

radost i ze 30tého pokusu focení

Po pár hodinách plavby kotvíme v jedné zátoce, kde nasedáme na kajaky a obeplouváme jeden ostrov. Ano, vtipná nezapomenutelná historka, bála jsem se, že jsme se ztratili, i když jsme ostrov objížděli do kola. 

Kajaky

Byl tam takový klid a ticho, jen byly slyšet kapky, které kapaly z pádla. Ve vodě byly malé bójky, což jsme se posléze dozvěděli, že to jsou chovné sítě na ústřice…kilo ústřic za 1,5 dollaru, nekup to! 

Chov ústřic

Na večer odplouváme na nedaleký ostrov, sami si připravujeme spring rolls (dostala jsem za úkol nastříhat skleněné nudle, byla jsem trochu naštvaná, že „pracuju“ jen já, po chvíli ostatní dostali sekáček a sekali houby…:D). Po večeři zajímavé debaty, třeba ta o propagandě – aneb ke komunismu cesta dlouhá a abychom tu cestu zvládli, musíme udělat mezikrok ke kapitalismu :D Ale prý tomu náš průvodce nevěří :) 

Čistá vyfoukaná hlava

A taky nám vysvětlil, proč do kávy dávají kondenzované mléko, dřív a vlastně ani moc teď nemají mléko, místní krávy nejsou na mléko. Proto konzervují mléko cukrem a pijí ho jen občas…v kávě (cafe su-da, dokonalé spojení kávy, salka, ledu proti točení hlavy) jím ale vůbec nešetří. Mimochodem…sýr…jediná značka je tu veselá kráva se svým taveňákem! Když si objednáváte banh mi (bagetu) a píší tam with cheese, tak počítejte s tím, že vám tam nalámou jeden taveňákový trojhránek! Mňam! :D

Prodej mušlí

Druhý den po snídani odjíždíme na kolech proti šílenému větru na koupačku na pláž bez koupačky, zima a studené moře…zato ta prázdná pláž a klid! 

Přírodní fén

Pak už zpět na loď a odjezd zpátky do Hanoie. Prý jsme měli štěstí, o trochu silnější vítr a už jsme zůstali pár dní uvězněni na ostrově! Pár dní?! Našich ušetřených pár dní na nejlepší výlet všech dob…HaGiang!