Z Hoi An busmo do Hue. Pro
negurmány toto město doporučíme přeskočit. Krom jídla je tu celkem pěkný
královský palác, poklidné místo, kde si odpočinete od stresu uhýbání motorkám.
V královském komplexu jsou znovuobnovené paláce po americkém
vybombardování, zahrady podobné těm kroměřížským a třeba suprmoderní tenisový
kurt s velkou cedulí, na které je vysvětleno, že poslední král byl fanda
do sportu a ve Francii si zamiloval tenis…tak jen aby bylo zřetelné, že to není
výmysl současných papalášů, kteří si sem chodí pinkat.
Studentky...nový předmět ve škole - šerm selfie tyčí |
Pro nás gurmány bylo Hue ovšem
jídelní Mekkou. Food tour z lounláče sice doporučovala nějakého Toma za 50
koláčů…ale když tu jídlo stojí 30 Kč…svědomí s vyhozením peněz se
ozvalo velmi brzy. Našli jsme jinou tour…za 22 dollarů, kterou jsme díky
nesezónně usmlouvali na 18 dollarů/osoba (i tak to byl rozpočet na jídlo
na několik dní!).
Sušené pikantní sépie aneb prodávám u silnice pečené patáty |
Tour byla soukromá jen pro nás dva a průvodce, nejdřív jsme
vyzkoušeli místní pochoutky – rýžové těsto s něčím v banánových
listech, …. Jídlo dostávalo grády, polívka s malýma mušličkama (myslela
jsem, že je to mleté maso:), polévky s vepřovým, hovězím masem, širokými a
úzkými nudlemi, … Vrcholem byla ještě nenarozená kachnička ve vejci, které se
uvaří ve vroucí vodě, pak jej rozklepnete a je v nich to nejjemnější maso
pod sluncem.
Kachnička |
Myslete si o mně, co chcete, ale ochutnala jsem to. Jak jsem
zjistila po cestě po Vietnamu, jídlo je hodně determinováno kulturou. Švýcarský
pár, který nás odsoudil, že jsme kachničku snědli, posléze přiznal, že koňskému
masu se u nich doma nic nevyrovná, a jak potvrdila jiná švýcarská vegetariánka,
maso nepozřu, ale koni neodolám nikdy. U gurmánských zvláštností bych ještě
zůstala a zmínila jednu hoanskou kuriozitu…prasárnu…sépii plněnou vepřovým
masem aneb to nevymyslíš! :)
Sépie plněná vepřovým masem |
V Hue jsme pronikly do
místní kultury nejen jídelní, ale každodenní studentské. Místní univerzitní
studentky zjevem základní školy nás oslovily, jestli bychom s nimi
necvičili chvíli angličtinu. Dozvěděli jsme se, že ve škole tráví většinu času,
ale spíš nám přišlo, že kvantita převládá nad kvalitou, studentka posledního
ročníku učitelství angličtina neuměla téměř nic. Školství je placené snad již
od základky, vše platí rodiče, na brigády nechodí, ani nikde necestují, ani do
spřátelených zemí. A vůbec, Česká republika nemůže být republika, protože na
světě je jen pět republik, ta jejich, Kambodža, Laos, Severní Korea, Čína a
Kuba. Pojmy jako demokracie a zejména kapitalismus byly dost neznámé…úplně
nevím, jestli je naše vysvětlení uspokojilo, jelikož přišla otázka podpásovka,
a je tedy kapitalismus dobrý, nebo špatný?!
Kapitalismus s pětiletkou |
Každodennost doplnil ještě pan
průvodce z food tour. Veškeré veřejné služby jsou tvrdě placené. Děti mají
proto jen max. dvě, je to fuška to všechno uplatit. Karaoke barů je ve Vietnamu
hodně, protože dřív to byla jediná povolená zábava, teď už jsou i trochu
hospody. Místní chodí brzy spát (už třeba v deset), aby mohli ráno ve
čtyři vstávat. A to můžu pomocí techniky pozorování potvrdit, noční život tu
není takový jako v jižanských státech a ráno se vaří polévky a po páté
ráno už se v ulicích (aspoň Hanoie) poctivě cvičí, ale to až později.
Projížďka na dračí lodi, na přídi obětiny |
Ještě poslední věc z Hue.
Během food tour mi řekl jeden pán v bistru, že vypadám jako hollywood
star, konkrétně z Harryho Pottera. Harryho sice nesleduju, ale odhadla
jsem to na Hermionu. Dan to pak shrnul, že je vtipný, jak jim Evropani přijdeme
všichni stejní a nerozeznají nás od sebe jako my je :D Ale mě to stejně těší…vypadat
takhle :D
Emma Watson, zdroj: google |
Od té doby jsem jela od Suede
písničku Filmstar včetně zpěvu se sluchátkama, libůstka v mém podání…policie naštěstí
nepřijela :D
Pokračování v NP Phong Nha.
No comments:
Post a Comment