Saturday, December 31, 2016

Cesta na jihovýchod aneb Vietnam v rubikově kostce

Už to vypadá, že po měsíci po návratu z Vietnamu se dostávám konečně k sepsání zážitků a prožitků z cesty. Cestovatelský deník jsem tentokrát psala formou emailových spamů rodině s detailním popisem všeho, chudáci, bylo to asi nekonečné čtení, že? Slibuju, že tady to bude ještě horší! Rozdělila jsem cestu podle navštívených měst do jednotlivých příspěvků, které jsou navzájem prolinkované, pro nedočkavce Ha Giangu rozliklik níže.
S velkým díky Danovi výběr fotek zde, fotky na blogu jsou až na pár výjimek taky všechny jeho!:)

V září kupujeme letenky, mně je zas těžko od žaludku, protože až po jejich koupi se domlouvám v práci, jestli vůbec můžu jet. Letíme s Turkish aerolines z Prahy přes Istanbul do Hanoie, celkový čas letu cca 15 hodin + 6 hodin posun vpřed. I přes veškerou snahu aerolinek je člověk stejně z cesty unavený. PS: na interaktivních obrazovkách byl mezi výběrem hudby reprezentant za ČR Kryštof!! 
Kryštof v Turkish airlines

Plán na následné více jak 2 týdny zní následovně, Saigon, přelet do Da nang a obratem taxi do Ho An, přejezd busem do Hue, přejezd busem do národního parku Phong Nha, přejezd busem do Hanoie, výlet na Bai tu long bay (místo Halong bay), výlet do Ha Giang (místo Sapy). Pro ty, kteří neholdují tolik jídlu, vynechte Hue a travte čas buď na severu v Ha Giangu, nebo v deltě Mekong, kterou jsme vynechali.

V Hanoi naše cesta vede z letiště do hotelu u letiště, který měl být vzdálen asi minutu jízdy autem. Po 10 minutách jízdy jsme nejistí, jestli jede správně, je běžné, že vás taxikáři vezou do jiného hotelu svých známých. Na recepci pak zjišťujeme, že je vše v pořádku, rezervace a naše jména sedí, až na jméno hotelu, ve kterém budeme nocovat. Nu což, pokoj pěkný, s koupelnou a ala barokním věšákem větším než pokoj sám o sobě.
největší koupelna ever!

Ráno odjíždíme zpět na letiště a míříme domácí aerolinkou na jih Vietnamu, do Saigonu. Pak taxikář je pomocí tabletu se svou rodinou – manželka a plazící se děti. Ptá se nás, odkud jsme, a pak na nás začne mluvit česky. Přímý přenos do jeho domácnosti nebyl do Hanoie, nýbrž do Tachova. Až dostane víza, už se tam odstěhuju natrvalo, řekl pan řidič s novým jménem – Viktor (čistič, haha). A to byl příběh prvního a posledního Vietnamce, který znal ČR, Československo, Čechii, Czech Republic.

Pokračování v Saigonu.


No comments: