Už to vypadá, že po
měsíci po návratu z Vietnamu se dostávám konečně k sepsání zážitků a
prožitků z cesty. Cestovatelský deník jsem tentokrát psala formou
emailových spamů rodině s detailním popisem všeho, chudáci, bylo to asi
nekonečné čtení, že? Slibuju, že tady to bude ještě horší! Rozdělila jsem cestu podle navštívených měst do jednotlivých příspěvků, které jsou navzájem prolinkované, pro nedočkavce Ha Giangu rozliklik níže.
- Saigon
- Hoi An
- Hue
- Národní park Phong Nha
- Bai tu long bay
- Ha Giang
- Hanoi
- Tipy a triky pro cestovatele
V září kupujeme
letenky, mně je zas těžko od žaludku, protože až po jejich koupi se domlouvám
v práci, jestli vůbec můžu jet. Letíme s Turkish aerolines z Prahy
přes Istanbul do Hanoie, celkový čas letu cca 15 hodin + 6 hodin posun vpřed. I
přes veškerou snahu aerolinek je člověk stejně z cesty unavený. PS: na interaktivních obrazovkách byl mezi výběrem hudby reprezentant za ČR Kryštof!!
Kryštof v Turkish airlines |
Plán na následné
více jak 2 týdny zní následovně, Saigon, přelet do Da nang a obratem taxi do Ho
An, přejezd busem do Hue, přejezd busem do národního parku Phong Nha, přejezd
busem do Hanoie, výlet na Bai tu long bay (místo Halong bay), výlet do Ha Giang
(místo Sapy). Pro ty, kteří neholdují tolik jídlu, vynechte Hue a travte čas
buď na severu v Ha Giangu, nebo v deltě Mekong, kterou jsme
vynechali.
V Hanoi naše
cesta vede z letiště do hotelu u letiště, který měl být vzdálen asi minutu
jízdy autem. Po 10 minutách jízdy jsme nejistí, jestli jede správně, je běžné,
že vás taxikáři vezou do jiného hotelu svých známých. Na recepci pak
zjišťujeme, že je vše v pořádku, rezervace a naše jména sedí, až na jméno
hotelu, ve kterém budeme nocovat. Nu což, pokoj pěkný, s koupelnou a ala
barokním věšákem větším než pokoj sám o sobě.
největší koupelna ever! |
Ráno odjíždíme zpět
na letiště a míříme domácí aerolinkou na jih Vietnamu, do Saigonu. Pak taxikář
je pomocí tabletu se svou rodinou – manželka a plazící se děti. Ptá se nás,
odkud jsme, a pak na nás začne mluvit česky. Přímý přenos do jeho domácnosti nebyl
do Hanoie, nýbrž do Tachova. Až dostane víza, už se tam odstěhuju natrvalo,
řekl pan řidič s novým jménem – Viktor (čistič, haha). A to byl příběh
prvního a posledního Vietnamce, který znal ČR, Československo, Čechii, Czech Republic.
Pokračování v Saigonu.
No comments:
Post a Comment